Příběh Marka Tecla: Táta hokejista = velká výhoda! Chtěl jsem být jako on

Foto: Archiv Marka Tecla

V minulém ročníku Marek Tecl zářil. Se svou lajnou ve starším dorostu Havlíčkova Brodu ničil soupeře, ve 45 zápasech nasbíral celkem 76 bodů. „Individuální výkony jsou tvořeny z velké části spoluhráči v lajně. Jeden hráč toho nikdy moc neudělá, navíc v přípravě se mi moc nedařilo a zranil jsem se," prozrazuje Tecl skromně.

Marek Tecl

útočník, 24 let

2. liga 2024-2025

Z 16

G 3

A 11

B 14

Kde a kdy jste začal s hokejem?
S hokejem jsem začal u nás v Havlíčkově Brodě ve čtyřech nebo pěti letech. Poprvé mě na zimák přivedl táta.

Jak jste se vlastně stal útočníkem?
Do útoku mě to táhlo už odmala. Chtěl jsem jednoduše být jako táta a dávat góly, takže asi proto.

Mluvil jste o tátovi, kterým je Martin Tecl. Jaký byl pro vás vzor a jaký je třeba i jako osobní kouč?
Táta je pro mě pořád velký vzor a doufám, že se mi během kariéry bude dařit stejně jako jemu a klidně i víc (usmívá se). Osobně kouč je to stále, probírám s ním každý zápas a každé léto se mnou trénuje. Akorát už má co dělat, aby mi někdy stačil (směje se).

Určitě se spolu popichujete. Jak vzájemné "bitvy" probíhají?
Popichujeme se spolu pořád, dá se říct, že každý den. Oba jsme soutěživé typy a chceme vyhrávat, aby se vždy ten, který vyhraje, mohl posmívat poraženému.

Určitě je velká výhoda mít za tátu také hokejistu. Může vám pomoct v těch věcech, na které by se třeba na tréninku nedostalo.
Rozhodně ano. Všechno, co by udělal jinak, nebo co se mi nepovedlo, mi hned řekne a pobavíme se o tom.

Sledoval jste ho, když jste byl malý, během zápasů, tréninků?
To je jasné, na nějakých zápasech a trénincích jsem byl.

Foto: Archiv Marka Tecla

V Havlíčkově Brodě jste v minulé sezoně dosáhl svého maxima. Ve 45 zápasech jste zaznamenal 41 gólů a 35 nahrávek. Jak byste se za ročníkem ohlédl?
Sezona se mi povedla hlavně díky klukům z útoku. V přípravě to přitom nebylo ono, měl jsem zranění a nedařilo se mi bodovat. Až od začátku sezony mi to tam začalo padat.

Čemu přisuzujete bodový nárůst za poslední roky?
Velký podíl na tom měla nová letní příprava, která mi vyhovovala. A také vděčím spoluhráčům Richardu Cachnínovi a Tomáši Křehlíkovi, s nimiž jsme si hodně sedli.

Myslíte, že individuální výkony jsou z velké části tvořeny spoluhráči v lajně?
Určitě ano. Hokej je kolektivní hra, jeden hráč toho nikdy sám moc neudělá. Jsem rád, že se nám s Cembou a Křehlou tak dařilo a doufám, že se nám bude dařit i dál.

Zůstala vaše letošní příprava stejná?
Zůstala. Snažil jsem se hlavně pracovat na větším množství věcí, které potřebuju zlepšit. Musím hlavně přibrat, zesílit a zapracovat na střelbě.

Mluvíte o zlepšení střelby, ale loni jste dal 41 gólů, což bylo vůbec nejvíc v ELSD.
Dá se říct, že vloni mi tam spadlo skoro všechno, na co jsem sáhl. Pořád tam mám nějaké nedostatky, hlavně z hlediska razance.

Vaše lajna měla o téměř 40 bodů víc než všichni ostatní hráči dohromady. To už je dost nezvyklé.
Trochu nezvyklé to asi bude, ale s ostatními lajnami jsme se skvěle doplňovali. Každá lajna měla svůj úkol a naší to tam prostě padalo.

V čem byla hlavní výhoda vaší lajny? Kompaktnost?
Samozřejmě, s kluky se známe už dlouho a tak víme, co od sebe čekat. Hlavně jsme po celou dobu drželi pospolu.

Asi jste ale musel dotovat týmovou kasu, že?
Bohužel pro mě to tak bylo. Dá se říct, že jsem velkou část dal do kasy převážně já (směje se).

Foto: Archiv Marka Tecla

Okusil jste zatím tři zápasy ve druhé lize. Jak z vašeho pohledu vypadaly?
Hodnotit je musím rozhodně kladně, až na jeden zápas jsem je odehrál s kluky z dorostu. Musím říct, že z mého pohledu jsme si nevedli vůbec špatně.

Měl jste nějaké ohlasy od trenérů? Proč třeba ještě pár zápasů nepřibylo?
Trenéři nás hodnotili, jako lajnu, pozitivně. Ale proč nepřibylo víc zápasů… To vám nepovím, to byste se musel ptát někde jinde.

V čem je dospělý hokej jiný než ten mládežnický?
Hlavní rozdíl je v tom, že dospělý hokej není oproti mládežnickému tak rozlítaný. Hraje se víc hlavou a je mnohem silovější než mládežnický, kde je to vše převážně o bruslení.

Překvapila vás něčím druhá liga?
Abych řekl pravdu, tak asi ne.

Jaký byl váš doposud nejhezčí a nejhorší moment v kariéře?
Nejhezčí moment přišel určitě v minulém roce, kdy jsem si zahrál první zápas za A-tým proti americké univerzitě v první lajně s Lukášem Endálem a Mírou Třetinou. Nejhorší byl druhý rok v mladším dorostu, kdy jsme padali z extraligy.

Jak jste se do zápasu proti americké univerzitě dostal? Jaké to bylo?
Tehdy za mnou přišli do kabiny dorostu pan Aleš Totter s panem Ladislavem Fixou, že chtějí, abych šel s áčkem na trénink a pak i do zápasu. Ze začátku jsem byl strašně nervózní, ale po prvním střídání to ze mě spadlo a už jsem si to jenom užíval.

Mluvil jste o tom, že nejhorší zážitek pro vás byl sestup z extraligy v roce 2015. Jaké to je, být u toho?
Rozhodně je to něco, co žádný hokejista nechce zažít… Ještě, když jsme rok předtím postoupili.

Co se vám tou dobou honilo hlavou?
Byly to smíšené pocity. Ke konci sezony už víte, že padáte, ale nic s tím nemůžete udělat.

V takové sezoně přichází mraky porážek. Jak je těžké se z nepříznivé série oklepat a unášet případné další těžké direkty?
Zrovna v našem případě jsme se z toho v té sezoně nikdy nedostali. Vždy, když jsme vyhráli, tak jsme další zápas schytali prohru a byli jsme znovu v úplně stejné situaci.

Foto: Archiv Marka Tecla

Myslíte si, že jste tenkrát spadli zaslouženě? Tedy že jste byli nejhorší?
Tehdy jsme o se padák prali se Žďárem nad Sázavou, který získal dost překvapivých bodů se silnými soupeři, takže bych neřekl, že jsme byli úplně nejhorší tým.

Co v boji o sestup může vše hrát roli? Deka, špatný začátek, neshody v kabině…
U nás hrálo roli snad všechno, co jste řekl, ale nejvíce asi špatný začátek sezony a potom ta deka, která na nás padla.

Můžete v souvislosti se sestupem porovnat rozdíl mezi dorosteneckou extraligou a nižší ligou?
Rozdíly, co si tak pamatuju, jsou hlavně v úrovni bruslení a techniky.

V Havlíčkově Brodě bude příští rok extraliga juniorů. Zůstáváte?
V Brodě určitě zůstanu, tenhle rok budu maturovat, tak je určitě nejlepší varianta tu zůstat.

Přemýšlel jste někdy vážněji o odchodu?
O odchodu jsem nijak vážně nepřemýšlel.

Bojíte se maturity? Jak vám osobně jde skloubit škola s hokejem a jaký jste student?
Samozřejmě mám z maturity obavy, ale vím, že je pro mě důležitá, tak snad to dopadne dobře. Podle mě dobrý, ale rodiče mají někdy jiný názor (směje se).

Přemýšlíte reálně po maturitě o odchodu do ciziny?
Tohle teď zatím vůbec neřeším. Soustředím se hlavně na nadcházející sezonu a maturitu. Co bude dál, to se ještě uvidí, ani nevím, jestli budu chtít studovat dál.

Berete právě příští rok jako zlomový?
Určitě ano, měl jsem to tak už i s minulou sezonou, kdyby neproběhla reorganizace soutěží.

Jaké jsou vaše hokejové sny?
Snad jako každý hokejista mám sny nejvyšší: NHL a reprezentace. Každopádně mám před sebou ještě dlouhou cestu.

Foto: Archiv Marka Tecla

Share on Facebook Share on Twitter

• Mládež
• DHL extraliga juniorů
• Příběh
• J Havlíčkův Brod