Pokorný o Zlínu i omluvě rozhodčího. Komu a proč nepodal ruku?
Kamil Pokorný
|
Foto: Sabina Prokešová, hstrebic.cz
Vítěz základní části zakončil sezonu celkově na třetím místě. Třebíč v semifinále zlobila Zlín a sváděla s ním vyrovnané bitvy, nakonec ale Berani zvládli sérii 4:1 na zápasy a čeká je finále. Hlavní kouč a sportovní manažer v jedné osobě mluvil po vyřazení o klíčových momentech i nepodání rukou zlínskému asistentovi trenéra.
Horácká Slavia měla v sobotu nůž na krku. Pokud nechtěla konec sezony, musela uspět. Zlín sice přehrávala i přestřílela, ale musela skousnout další těsnou prohru.
„Kluci byli namotivováni, věděli jsme, že hrajeme doma. Bohužel jsme dostali jako první gól. Pro mě zásadní a klíčová věc byl vyrovnávací gól na 1:1, kdy se rozhodčí přijel omluvit, že to zkazil,“ popisuje trefu Daniela Klímka, která nakonec neplatila.
Rozhodčí neuznali vyrovnávací gól Třebíče
Branka padla těsné poté, co rozhodčí přerušili hru a vylučovali zlínského Daniela Gazdu.
„Já si toho cením, že se omluvil a vážím si toho, že nedělal mrtvého brouka, ale připravil tím náš tým o gól a o úplně jiný průběh zápasu,“ myslí si hlavní trenér Třebíče.
„Pro mě zásadní a klíčová věc byl vyrovnávací gól na 1:1, kdy se rozhodčí přijel omluvit, že to zkazil. Já si toho cením, že se omluvil a vážím si toho, že nedělal mrtvého brouka, ale připravil tím náš tým o gól a o úplně jiný průběh zápasu."
O chvíli později navíc soupeř odskočil na dvoubrankový rozdíl.
„My jsme pak snížili a druhou třetinu jsme byli jasně lepší. Já nevím, kolikrát byl soupeř u nás v pásmu, ale mockrát ne. Ve třetí třetině se to kouskovalo, soupeř to už vyhazoval. Na rozdíl od nás, kdy jsme ve Zlíně byli taky tak blízko, to uhrál a postoupil,“ konstatuje Pokorný.
Co podle vás rozhodlo sérii se Zlínem?
Na tohle se po sérii každý ptá, já tam vidím více momentů. Asi největší problém jsem viděl v zápasech ve Zlíně, kdy jsme mohli dovést dvě nebo jedno vítězství, a nakonec to dopadlo nejhorší variantou – nepřivezli jsme ani bod. Sahali jsme po dvou, ale neměli jsme ani jeden. To rozhodlo. Chtěli jsme se do Zlína vrátit, ale už to nešlo…
Na jednu stranu Zlín hrál ještě loni extraligu a v posledním období působí velmi zkušeně.
Musíme si uvědomit, proti komu jsme hráli. To je soupeř, který má obrovskou tradici, neskutečný rozpočet. Ačkoliv se pasuje do nějaké role, protože jim nešla první půlka sezony, disponuje jinými prostředky. Může si vzít hráče, jaký chce – vyměnili sedm lidí v kádru. My jsme stáli proti obrovskému kolosu, oni měli širší kádr, ještě nám vyautovali hráče. I tohle všechno hrálo v jejich prospěch.
„Asi největší problém jsem viděl v zápasech ve Zlíně, kdy jsme mohli dovést dvě nebo jedno vítězství, a nakonec to dopadlo nejhorší variantou – nepřivezli jsme ani bod."
Váš mladý útočník Ivo Sedláček nakonec dostal stopku na dvě utkání.
Oni mají extraligové kamery, mohli si najít záběry ze všech možných úhlů. My jsme v Třebíči také věděli o dvou faulech, které byly na disciplinární řízení, ale nemáme techniku, abychom to poslali do Prahy. I v tomhle měli navrch. Podle toho se také zachovali a zvládli sérii, která byla nesmírně vyrovnaná a rozhodovaly detaily.
Týmy se občas hodně špičkovaly. Vyhrocené to bylo chvílemi i mezi střídačkami. O co šlo?
Nešlo o žádné špičkování. Já si myslím, že série byla i na ledě férová. Jediný problém byl jeden člen realizačního týmu – pan Sedlák. Přišel tam v průběhu sezony, nevím, zda tam je jako trenér… V zápise není ani uvedený. Tam jsou pan Říha a Horák, s těmi žádný problém nebyl. Nevím, co to je za člověka, který na nás neustále pořvával, urážel nás. Takovým lidem já ani po takové sérii ruku nepodám. Jinak jsem neměl se Zlínem sebemenší problém.
Vyjádření Zdeňka Sedláka staršího pro iSport.cz:
„Nad vyjádřením pana Pokorného jsem se usmál a pobavil. Nejsem si vědom žádného napadání trenérů. Člověk musí umět přijmout porážku. I od týmu, který má v rozhodujícím utkání pět juniorů v sestavě. K nějaké výměně názorů došlo, ale už se k tomu nechci vracet," komentoval samotný Sedlák pro iSport.cz.
„Já si myslím, že série byla i na ledě férová. Jediný problém byl jeden člen realizačního týmu – pan Sedlák. Nevím, co to je za člověka, který na nás pořvával neustále, urážel nás. Takovým lidem já ani po takové sérii ruku nepodám."
Celou sérii zdobily velké návštěvy, souhlasíte? Ve Zlíně bylo skoro pět tisíc diváků, v Třebíči vždy přes tři tisíce.
To byl můj cíl, když jsem přišel z Brna. Po covidu a v této ekonomicky složité době jsem věděl, že to bude strašně složité. A že budeme muset nabídnout divákům opravdu parádní výsledky a pěkný hokej, abychom je na stadion přitáhli. Klukům se to povedlo. Už jsem to říkal v kabině – když si sečtete základní část plus play off – je to třetí místo a jsme bronzoví. To je jedna z nejlepších sezon v historii třebíčského hokeje.
Na váš poslední domácí zápas v sezoně přišlo 3 535 fanoušků.
Kluci diváky do haly přitáhli a je nádhera hrát před takovou atmosférou. Musím vyseknout poklonu i zlínským fanouškům, ti ve Zlíně vytvořili peklo. Já na ně byl zvyklý, když jsme hráli tam s Kometou a věděl jsem, do čeho jdeme. Naši hráči čelili ještě loni extraligovým hráčům a takovému peklu. Myslím si, že se s tím vypořádali fantasticky.
Foto: Markéta Křížová, hstrebic.cz
Vaši hráči byli po konci sobotního utkání velmi smutní, nicméně diváci je ocenili a velká část z nich přišla přímo na led podat jim ruce.
Lidem chci poděkovat, že to pochopili. Věděli, proti komu stojíme. A hlavně pochopili, že se kluci vydali úplně nadoraz. Nikdo z nich neví, s jakými zraněními hráli, jak někteří hráli s teplotami. Někteří z toho vypadli, měli pět dní antibiotika a museli se vrátit. A znova fárat a podávat parádní výkony. To je play off, já si moc cením diváků, že kluky ocenili. Oni si to zaslouží.
Byla to sezona, na kterou nikdy nezapomenete?
V hlavách vám zůstávají vždycky ty lepší sezony. Já si vzpomínám, jak jsme tady hráli s Mladou Boleslaví semifinále (sezona 2012/2013, pozn. red). Byla podobná atmosféra a vyhráli jsme na penalty, kdy Jakub Čuřík rozhodl. To vám z hlavy nevymizí, stejně jako náš postup přes Přerov nebo první vítězství se Zlínem. To jsou věci, pro které hokej děláme.
Jak náročné bude tak úspěšnou sezonu zopakovat? Už dříve jste informovali, že například Martin Dočekal, Ladislav Bittner, Matěj Psota, Michal Vodný, David Michálek nebo Radim Ferda pokračují...
Je to zatím čerstvé, ale nejsem naivní. Vím, že to je vždy složité. Loni jsme měli dobrou sezonu s horším play off, letos se nám povedlo defacto oboje. Vždycky to je o atmosféře v klubu, ta je tady podle mě výborná. Jedním dechem musím dodat, že to je vždy o financích. My si mužstvo dokážeme složit, dokážeme si přivést hráče a pracovat s mladými kluky. Ale musíte mít nějaký finanční základ, abyste mohli být alespoň konkurenceschopní. My rozhodně nepatříme k top organizacím, které rozhazují peníze a můžou mít kohokoliv. Já vím, že doba je složitá, ale vážíme si každého sponzora a budeme moc rádi, když udržíme nějaké jádro mužstva a uvidíme, jak to doplníme.
„My rozhodně nepatříme k top organizacím, které rozhazují peníze a můžou mít kohokoliv."
Jak vidíte šance Zlína dál? A má vůbec mužstvo z první ligy reálnou šanci projít přes Kladno v baráži?
Já už jsem dřív říkal, že bych si nebyl úplně tak jistý tím, kdybych byl Kladnem. Týmy z první ligy můžou překvapit. Vím, že má Kladno silné mužstvo a 40 dní na přípravu, ale ona to není taky taková výhoda. Tam je otázka, v jakém stavu půjdou mužstva do baráže. Nechci hádat, ani nechci nikomu fandit. Nevíme, jaké bude finále, zatím tam je Zlín. Každopádně to sledovat budu, ale tipovat nebudu.
Share on Facebook
