O kladenský dres se pere i „hrající agent“. Nejdřív jsem nabízel sebe, vypráví Hrdel
Foto: Tomáš Kostečka/Rytíři Kladno
Ráno odtrénovat, večer sednout k počítači a do všech světových stran ládovat profily hráčů, porovnávat nabídky, ladit podobu smluv. Tak vypadá letošní léto Zbyňka Hrdela. Někdejší bronzový medailista z juniorského mistrovství světa, jemuž se kariéra po návratu ze zámoří nevyvedla podle očekávání, objevil ve třiceti letech díru na hokejovém trhu, kterou se rozhodl zalátat. Vedle toho, že právě usiluje o místo v sestavě kladenských Rytířů, ještě dokázal do Česka přivést zajímavé zahraniční hokejisty a těm tuzemským i zámořským, o něž už není v elitních soutěžích zájem, pomáhá k příjemnému živobytí.
Ton, Burger, Tenkrát, Jánský… Obměněná a nadupaná sestava kladenských Rytířů už rozjíždí přípravu pro další útok na extraligu, vítaný říz by jím mohl od nové sezony dodávat i Zbyněk Hrdel. Hráč, jehož pracovní den nekončí odjezdem ze zimáku. Dva roky, během nichž poznal hokej v Maďarsku, Německu a Francii mu ukázaly směr, jímž se hodlá jednou vydat. Balit výstroj ale zatím nehodlá, zkouška v Jágrově klubu, kterou si domluvil s koučem Pavlem Paterou, mu vrátila chuť ještě máknout a ukázat, co dovede. „Jsem moc rád, že jsem tuhle šanci dostal, že si na mě Pavel vzpomněl. V dnešní době není snadné takovéhle místo získat. Poperu se o něj,“ vzkazuje mohutný útočník, předl lety draftovaný Tampou Bay.
V kladenském dresu jste se už krátce mihnul ve zdejší poslední extraligové sezoně, jak na vás Rytíři kápli teď poté, co jste v Česku trochu sešel z očí?
„Zavolali jsme si s Pavlem už někdy na jaře, pak jsme se potkali přímo na Kladně. Já mu popsal svoji situaci, a sice že jsem se teď dva roky toulal po Evropě, přičemž minulou sezonu ve Francii jsem toho ani moc neodehrál, protože jsem měl těžký úraz ruky. Protože ale čekáme s přítelkyní druhé dítě, chtěl jsem už zase někam blíž domova a Kladno proto bylo jedna z variant. Líbí se mi, že tady jdou za postupem a že tu je spousta kluků, s nimiž jsem hrál. Teď záleží jen na mně, jak uspěju, jestli se probojuju do sestavy.“
Čím byste mohl být Kladnu, které má na první ligu velice nabitý kádr, platný?
„Mám nějaké zkušenosti, včetně těch s barážemi, navíc věřím, že bych do hry mohl přinést důraz. Ale uvidíme až po zkoušce. Rozhodně se kousnu, trénoval jsem poslední měsíce s kondičním trenérem Radkem Výtiskem, chodil jsem do HFL centra k Davidovi Pojkarovi a udělal jsem maximum pro to, abych přišel připravený. Teď už to bude jen o tom, co předvedu.“
Chtělo se vám vůbec opět do první ligy po tom, co jste v ní před lety zažil s Berounem, který vám dodnes dluží peníze a vy jste si vytrpěl rozklad tehdejšího klubu až do úplného konce?
„Je pravda, že kolikrát jsem prorokoval, jak se do první ligy už nevrátím. To že radši skončím s hokejem. Ale za zájem z Kladna jsem moc rád. V první lize už chci hrát jen v takovémhle týmu, který má ambice a jasný cíl. Ve stabilním klubu, který funguje.“
Vybírat už si můžete, protože na hraní nejste existenčně závislý, čím dál více hokejistům pomáháte k angažmá jako začínající agent. Jak jste se do téhle role dostal?
„Spíš náhodou. Když jsem před dvěma lety po té berounské anabázi nevěděl, co se mnou bude, jestli třeba úplně neskončím, dostal jsem se přes kamarády k Davidu Pauliakovi, který už pár let hráče zastupuje. Dělá ale spíš takovou tu nižší třídu, ať už hokejistů, tak i evropských soutěží. Nejdřív jsem mu pomáhal s překlady, postupně jsme ale naši spolupráci prohloubili. Zaměřuju se hlavně na kanadské kluky, kteří jsou buď přímo ode mě, nebo je mám přes americké agenty. Řadu z nich znám, hrál jsem s nimi. Podařilo se mi třeba domluvit do Budějovic Mitche Fillmana, který je můj dobrý kamarád, nebo do Znojma Holanďana Kevina Bruijstena, s nímž jsem hrál loni v Amiens. Touhle prací už začínám trochu myslet na zadní vrátka, protože nevím, jak dlouho ještě budu hrát. Rozmýšlel jsem, co dál, už po minulé sezoně, pak přišla velká šance v podobě Kladna. Líbí se mi, že mám možnost zabojovat o takhle dobré angažmá a když to klapne, tak hrát na špičce první ligy. Hodlám tuhle příležitost chytnout za pačesy, zároveň ale vidím, jak je na hráčském trhu těžké se někam dostat a připravuju se už i na to, co budu dělat po hokeji.“
Prošel jste zámořské ligy, extraligu i zmíněné evropské soutěže, máte tedy ideální základ pro práci agenta?
„Věřím, že jo. Od šestnácti jsem byl v Kanadě, v Severní Americe jsem strávil šest let, mám spoustu kontaktů, umím anglicky i trochu francouzsky a snažím se toho všeho nějak využít. Uvidíme, jak to půjde dál do budoucna. Rozhodně nechci lézt do zelí zavedeným agentům a někomu přetahovat hráče. Jdu vlastní cestou. Když mě někdo z kluků osloví, tak se pobavíme, hlavně mě ale zajímají cizinci, těm se u nás tolik lidí nevěnuje a nikomu tím nekonkuruju. Velkým jménům se rovnat nechci ani nemůžu, nehodlám nikomu fušovat do jeho řemesla. Vždyť já bych o sobě zatím ani nemluvil jako o agentovi. Spíš bych řekl konzultant. Snažím se jen pomáhat tomu, kdo má zájem.“
Počítám, že angažmá v Maďarsku, Německu a Francii vám ukázalo, že existuje i jiný hokejový svět, než je NHL a KHL, že?
„Přesně tak. Až když člověk na takové místo přijde, teprve zjistí, o čem to je. Až když padne na hokejové dno a není o něj zájem, hledá další možnosti. Já byl tehdy rád i za to Maďarsko, kde jsem strávil měsíc, než jsem přešel do Oberligy. Tam to pak byla ohromná zkušenost. Netušil jsem, jak skvěle to může na téhle úrovni fungovat. Překvapený jsem byl i z nejvyšší francouzské soutěže, kde to bylo z hlediska servisu opravdu kvalitní. Těžko asi srovnávat hokejově, ale přece jen mi to přišlo jako špička naší první ligy, hra nahoru dolů, všude spousta Kanaďanů. Za poslední dva roky jsem každopádně poznal jiný styl života a kus světa.“
A těm, kdo shání angažmá a už se smířili s tím, že na nároďák to nebude, můžete teď i na základě vlastních poznatků pomoct k pěknému živobytí, je to tak?
„Je. Spousta kluků se ozývá, vědí, kde jsem hrál, ptají se na tyhle ligy a jestli by byla možnost něco sehnat. Snažím se jim pomoct, ale zároveň vidím, že situace na trhu teď není růžová. Hráčů je mraky a všude je právě hodně Kanaďanů, o které je největší zájem. Každopádně země jako Francie nebo Německo můžu jenom doporučit. Nám kdyby nešla dcera do školy, klidně bych tam pokračoval a kariéru tam dohrál.“
Když se vrátíme zpátky do Kladna – zvládnete se ještě vůbec soustředit na své hraní, dávat do něj maximum?
„Určitě. Jak jsem zmínil, celé léto jsem na sobě pracoval a překladům a hráčům z Kanady se věnuju spíš po večerech, což i tak vzhledem k časovému posunu vychází. Teď jsem často do noci seděl u mailu, jakmile ale začne sezona, tak pokud bych zůstal na Kladně, šlo by tohle samozřejmě trochu stranou. Soustředím se teď na svůj výkon, navíc chci trávit i čas s rodinou, takže musím umět trochu vypnout. Navíc hlavní penzum práce při domlouvání angažmá se děje teď, během sezony už toho je k řešení přece jen méně.“
Případnou smlouvu na Kladně byste si, počítám, vyjednal sám…
„Jo, myslím, že bych to zvládnul. (směje se) Ona to zase tak velká věda není, na to by asi přišlo i víc kluků. Jde jen o to, se o tyhle věci zajímat. Já před těmi dvěma lety začínal z ničeho, jen jsem dostal od Davida Pauliaka nějaké kontakty a sám jsem pak sedl k počítači a nabízel jsem se. Nejdřív mi to přišlo divné, ale sepsal jsem si svůj hokejový životopis a časem jsem přišel na to, že mě to vlastně baví, že bych si uměl představit dělat do i do budoucna. Pokud by se zavedly akreditace pro agenty, nebyl bych proti a klidně bych si ji udělal, kdyby byla možnost. Ať mám po kariéře co dělat.“
ZBYNĚK HRDEL
útočník narozený 19. srpna 1985 v Milevsku, aktuálně na zkoušce v Kladně, za které už nastoupil k jednomu extraligovému zápasu v sezoně 2013-14
ze sparťanské mládeže zamířil v roce 2002 do kanadské juniorky, kde hrál v Rimouski křídlo Sidney Crosbymu a zaujal skauty Tampy Bay, která ho v roce 2003 draftovala jako číslo 286
v letech 2005-08 hrál AHL a ECHL, poté se vrátil do Česka a dvě sezony hrál za Spartu a její farmu v Berouně, dále působil v Chomutově, extraligu a první ligu hrál v Mladé Boleslavi a v průběhu sezony 2012-13 odešel do Berouna, kde byl i kapitánem, a zažil tu krach klubu a dodnes se soudí o dlužné peníze
sezonu 2014-15 strávil v maďarském Dunajvárosi a Peitingu ve třetí nejvyšší německé lize, uplynulý ročník pak ve francouzském Amiens, zároveň se začal věnovat zprostředkovávání angažmá v ligách této kategorie a specializuje se na zámořské hráče
Share on Facebook
