Tlačil o dřině v Příbrami: Mysleli jsme, že se trenéři zbláznili

Foto: Petr Eliáš, ihcpisek.cz

5. dubna 2020, 13:11

Ondřej Mach

• 2. liga
• HC Příbram

Letos absolvoval první kompletní rok mezi dospělými a na seniorský hokej se zadaptoval skvěle. Jan Tlačil ve druhé lize nasázel 33 branek a zařadil se mezi nejlepší střelce soutěže. A spokojený mohl být i z týmového hlediska: jeho Příbram totiž v nováčkovské sezoně obsadila třetí místo skupiny Střed.

Jan Tlačil

útočník, 25 let

CHANCE LIGA – play off 2021-2022

Z 2

G 0

A 0

B 0

Jak sezonu hodnotíte?
Musím ji hodnotit ze dvou hledisek. První je z pohledu organizace a druhé z mého osobního. Z pohledu organizace si myslím, že Příbram ukázala všem hokejovým příznivcům, že tvrdou prací se dá dokázat opravdu vše. Z osobního pohledu jsem potřeboval přepnout z juniorského hokeje do seniorského, což není vůbec jednoduché a druhá národní liga, byť si všichni myslí, že je jen „druhá národní“, je pro juniory velice těžká.

Do soutěže jste vstupovali jako nováček a všechny jste příjemně překvapili. V čem byla největší síla vašeho týmu?
Myslím, že jsme tvrdě pracovali celou sezonu. Trénovali jsme čtrnáct tréninkových hodin týdně plus dva zápasy. Jeden den bylo vždy volno. Denní program byl velice náročný, protože jsme měli rozcvičení, program na ledě a hodinu posilovnu. Někdy jsme si mysleli, že se trenéři zbláznili.

Skupina byla velmi vyrovnaná, na čele se vlastně pohybovalo pět týmů…
Při příchodu do Příbrami nám bylo řečeno, že filozofií organizace je vychovávat hráče, kteří neměli to štěstí dostat se přímo do vrcholového hokeje, a že budeme tvrdě pracovat a produkovat moderní rychlý hokej. Chtěli jsme do ochozů přivést diváky, kteří několik let neměli možnost vidět hokej na této úrovni. Odměnou za naši práci bylo tohle nečekané umístění.

Ladislav Gengel v rozhovorech říkal, že vaším cílem bylo postoupit do Chance ligy. Skutečně jste měli tak vysoké ambice?
Jak jsem už řekl, naší ambicí bylo hrát kvalitní a moderní hokej. Samozřejmě jsme pomýšleli co nejvýše.

Myslíte si, že by v Příbrami byly podmínky na první ligu?
Byli jsme překvapeni, jak organizací tréninků, tak i zázemím. Sice skromné, ale funkční. Naši bossové pan Kantor a pan Bláha byli součástí týmu, při pravidelných setkáních nás podporovali. A velkou úlohu sehrál i náš kustod Jan Dvořák, který o nás pečoval jako o vlastní. Pokud by se tým doplnil o několik hráčů, tak tímto programem, který je nastolen, jistě.

Foto: Facebook IHC Králové Písek

Sezona skončila předčasně kvůli pandemii koronaviru. Jak jste se to dozvěděl?
Poslední odehrané utkání proti David Servisu se už hrálo bez diváků, potom jsme se dozvěděli, že to byl náš letošní poslední zápas. Vyhráli jsme 7:0, takže to byla hezká tečka.

Jak podle vás současná situace ovlivní český hokej?
Na tuhle otázku asi v současné době neumí odpovědět nikdo. Ale nebude to jednoduché pro nikoho.

Jak jste spokojený se svými výkony?
Druhá liga pro juniory není jednoduchá soutěž, je nutné se zadaptovat. Myslím, že se mi to podařilo a pochopil jsem seniorský hokej. Ten krok je těžký, ne každý ho zvládne.

Ve 33 utkáních jste vstřelil 33 branek. Co vidíte za takovou střeleckou explozí?
Už odmala mě baví dávat góly. Možná nejsem spektakulární, ale táta mi říká, že musím být účinný. Těch, co dělají kličky a vypadají hezky z hlediště, je hodně, ale někdy ovšem nemají účinnost. V letošní sezoně jsem musel trošku změnit styl, protože hokej se strašně rychle vyvíjí a vše se přizpůsobuje rychlosti. Pan Marek i táta jsou trenéři s velikými zkušenostmi, vždyť oba hráli československou nejvyšší soutěž, takže mají praxi a hlavně neustále sledují vývoj moderního hokeje. V šatně jsme jim říkali „výzkumný ústav Příbramů“. V dopoledních trénincích jsme pilovali moderní střelbu, která je odlišná od toho, co bývalo dřív. Na střelbu je stále méně času a stále méně prostoru, proto se musí změnit i technika. Málokdo se tím zabývá. Pan Marek i táta jsou detailisté a nic nám na trénincích neprominuli.

Foto: Facebook IHC Králové Písek

Jaká je podle vás úroveň druhé ligy? Třeba ve vztahu k juniorským soutěžím?
Je to úplně jiná soutěž než juniorská extraliga. Je více fyzicky náročná a samozřejmě i technika hráčů hraje svoji roli.

S kým jste si v mužstvu nejvíce rozuměl?
Měli jsme štěstí, že jsme byli dobrá parta. Nejvíce jsem si rozuměl se svým spolubydlícím Marcelem Hlaváčkem a samozřejmě i s ostatními z týmu.

Jaké je hrát pod svým otcem?
Táta je pedant, nutí hráče k maximálnímu nasazení. Kombinace otec-trenér je vždycky složitá.

Když se vrátíme k vašim hokejovým začátkům, v mládí jste hrál ve Švýcarsku. Jak na to vzpomínáte?
Ano, s hokejem jsem začínal v Ambri-Piotta, kde táta trénoval a potom jsem přešel do Bernu, kde jsem měl první hokejovou licenci. Je to jiný svět a mám tam dodnes kamarády.

Víte už, kde budete příští rok pokračovat?
Celý rok jsem tvrdě pracoval, abych se mohl vrátit do Českých Budějovic, kam patřím. Minulý rok jsem nedostal příležitost zahrát si ani jedno utkání, i když jsem absolvoval celou letní přípravu. Do dnešního dne mě nikdo nekontaktoval, takže nevím, kde budu příští rok hrát.

Jaké před sebou máte cíle do budoucna?
Každý hokejista, který hraje v Česku, má za cíl hrát extraligu.

Share on Facebook Share on Twitter

• 2. liga
• HC Příbram