Smejkal: Zájem Sparty byl slabý. O Formanových narážkách i NHL
Jiří Smejkal.
|
Foto: hcdynamo.cz
Nejen podle bodů má jeho kariéra vzestupnou tendenci. Jiří Smejkal si vybojoval pozici lídra ve Spartě i ve Skandinávii a loni proto přijal výzvu z NHL. Do Ottawy si odešel splnit sen, teď si ale plácl s Pardubicemi. Proč nepodepsal v Praze? A jak reálný je jeho návrat do zámoří?
Zahrál si na mistrovství světa v letech 2021, 2022 i 2023, extraligoví fanoušci se na takového útočníka určitě těší. Hlavně mezi těmi sparťanskými ale Smejkalův podpis vyvolal vášně.
Před čtyřmi lety totiž v rozlučkovém videu mluvil o tom, že by se do Sparty jednou rád vrátil. Místo toho nyní zvítězily Pardubice a Jiří Smejkal vysvětluje proč. Navíc ještě možná vybere některou z nabídek klubů NHL…
Váš příchod do Pardubic pobouřil sparťanskou veřejnost. Čekal jste to?
Samozřejmě jsem s tím počítal, ale mrzí mě, co jsou lidi schopní napsat, aniž by měli vhled do situace. Já jsem Spartě vděčný za to, že jsem tam mohl hokejově dozrát, mám na to angažmá pěkné vzpomínky a tomu klubu přeji vše dobré. Rozhodně se ale necítím jako zrádce. Ve chvíli, kdy jsem se rozhodl pro návrat do Evropy, jsem obdržel mnoho nabídek z elitních lig.
I z Prahy…
Sparta se mým agentům ozvala velmi pozdě, až ve chvíli, kdy jsme se už v jiných klubech bavili o detailech spolupráce a očekávání. Já rozhodně nechci, aby to vyznělo nějak zle vůči Spartě, ale přišlo mi, že si tím chtěla udělat pouze alibi před fanoušky. Ta nabídka byla z hlediska podmínek jednoznačně nejhorší ze všech, které mi přistály na stole. Nikdo z vedení mi přitom ani nezavolal, což mě překvapilo. Prostě jsem to cítil tak, že o mě aktuálně příliš velký zájem nemají.
„Nabídka Sparty byla z hlediska podmínek jednoznačně nejhorší.“
V Pardubicích zájem byl?
Ano, obrovský. Petr Sýkora i majitel Petr Dědek a trenér Marek Zadina mi volali několikrát. Přesně mi popsali, co ode mě očekávají, a mně se líbilo, že spoustu věcí ohledně mé další budoucnosti, ale i budoucnosti Dynama vidíme podobně. Je to nová výzva a já se na ni těším. Navíc si pamatuji, jak skvělí fanoušci v Pardubicích jsou. Bude super mít je na své straně.
Na Instagramu komentovali váš přestup i Filip Chlapík nebo Miroslav Forman. Není to nepříjemné?
Myslím, že to asi všichni nepochopili tak, jak měli. S klukama mám skvělý vztah, jsme kamarádi, třeba Míra Forman je jeden z mých nejlepších. Dokonce jsme se viděli v den, kdy byl přestup oznámený. Takže jeho narážky byly myšlené spíš jako vtip. Mělo to slušné ohlasy. (usmívá se) Volali jsme spolu, ale jsme zadobře, byla to nadsázka.
„Míra Forman je jeden z mých nejlepších kamarádů, byla to spíš nadsázka.“
Uplynulou sezonu v organizaci Ottawy jste popsal jako „náročnou po psychické stránce.“ Můžete to rozvést?
Je těžké přicházet do NHL v pozdějším věku. Měl jsem skvělý kemp, výkonnostně jsem určitě měl na to, abych udělal první tým už na začátku. Bohužel tam byly jiné věci, které nedovolily, abych začal nahoře. Po psychické stránce je to pak v AHL těžké. Hodně náročná soutěž plná mladých kluků, jezdíte autobusem. V sezoně jsem byl několikrát poslaný nahoru a dolů. Je to náročné fyzicky i psychicky. Ale jsem rád, že jsem to zkusil a dokázal si, že NHL můžu hrát.
Trenér Ottawy před sezonou mluvil o tom, že dostanete férovou šanci. Bylo to tak?
Abych byl upřímný, klidně se mohlo stát, že bych odehrál celou sezonu nahoře. Na druhou stranu mi nemuseli dát ani zápas v NHL… Nakonec kdyby mi před sezonou nabídli těch dvacet zápasů, asi bych to bral. Ale po kempu jsem si věřil, že v NHL zůstanu celý rok. Bohužel to tak nebylo.
„Do AHL mě poslali i kvůli platovému stropu.“
Hrála roli vaše dvoucestná smlouva a platový strop?
Právě to mě na začátku sezony poslalo dolů. Snad prvních pět zápasů hrála Ottawa jen na jedenáct útočníků, protože prostě nebylo místo pod platovým stropem. Kvůli tomu jsem byl poslaný dolů, pak jsem měl drobné zranění. Začátek byl pro mě vyloženě smolný, první dva měsíce… Pak se hodně psalo, že to chci vzdát, že se chci vrátit domů. Což ale vůbec nebylo v mojí hlavě. Já jsem si řekl, že když už tam jdu, udělám všechno pro to, abych si NHL zahrál. Zprávy o tom, že bych se měl vracet, byly úplně smyšlené.
Právě na konci přípravného kempu jste mluvil o tom, že jste si na parametry NHL zvykl rychle i díky zkušenostem ze Švédska…
Jo, už příprava měla obrovské tempo. Byl jsem nastavený, že nebudu vnímat tlak. Neměl jsem co ztratit, šel jsem si tam dokázat, že to můžu hrát. To se mi povedlo. Přišlo mi, že čím víc jsem hrál, tím to bylo lepší. Naskočit do zápasu na pět minut… Potom jste mimo. Když jsem dostal alespoň deset minut, bylo to dobré. A se svými výkony z těch zápasů můžu být spokojený.
Během léta teď může ještě přijít nabídka z NHL?
Mám ve smlouvě s Pardubicemi klauzuli – během července mám možnost využít nabídku z NHL. Pár týmů ze zámoří zájem má, agenti mluvili také s Ottawou. Zájem tam je, ale uvidí se, jaké budou podmínky. Roli v týmu vám nikdo neslíbí, funguje to jinak než v Evropě. Ale šance, že bych se vrátil do NHL, ještě určitě je.
„Během července mám možnost využít nabídku z NHL. Pár týmů ze zámoří zájem má, agenti mluvili také s Ottawou.“
Když jste přemýšlel o návratu do Evropy, nelákalo vás zkusit ještě Švýcarsko?
Samozřejmě, nabídky byly i z Finska a Švédska. Nějakou roli hrálo i to, že mi v Pardubicích dovolili zmíněnou klauzuli o případném odchodu do NHL. Ve Švýcarsku to bylo hned zamítnuté. Švédům se to nakonec taky moc nelíbilo. I tohle pomohlo podpisu v Pardubicích.
Jak jste na dálku prožíval zlatý šampionát?
Pro mě to bylo těžké, protože… Bylo ve hře, že bych se k týmu připojil taky. Ale s farmou Senators jsme postoupili do druhého kola play off, takže jsem musel zůstat v Kanadě. I přesto jsem se zkoušel zeptat, jestli bych nemohl jet – bohužel mě nepustili. Bylo pro mě tím pádem těžké to sledovat. Ale když jsem viděl kluky hrát? Za posledních pět let hráli nejlepší hokej! Sedlo si to krásně a všichni skvěle zvládli svoji roli v týmu. Zaslouženě vyhráli zlato. Většinou to bývá o štěstí, anebo vám zachytá brankář. Ano, Dosty (Lukáš Dostál) chytal fantasticky, ale taky herně byli kluci nejlepší na turnaji.
„Na MS mě Ottawa bohužel nepustila.“
Možnost reprezentovat Česko tím pádem vnímáte jako bonus k evropskému angažmá?
Zahrát si za nároďák pro mě bylo vždycky nejvíc. Když jsem teď viděl, že jedenáct hráčů českého týmu jelo na MS z extraligy, tak je to důkaz, že liga šla za poslední roky hodně nahoru. Asi to je taky jeden z faktorů, které mám v hlavě.
Do extraligy jste v 21 letech naskočil v dresu Sparty. Byly to těžké začátky?
Myslím, že je to úplně nejtěžší prostředí v Česku, když se chcete jako hokejista prosadit. Každý rok postaví skvělý tým. Když jsem přicházel ze Záhřebu z KHL, myslel jsem si, že to bude snazší. Neříkal jsem si, že budu dominovat – ale ukážu, že na to mám. Jenže první rok byl pro mě hodně těžký, konkurence byla fakt velká a extraliga se ukázala jako náročná soutěž. Nakonec jsem to překonal. Byla to důležitá zkušenost.
Zkousnout jste přitom musel hostování v tehdy ještě extraligovém Chomutově.
Snad na Štědrý den mi volali z klubu, že mě posílají na hostování. Byl jsem z toho hodně zklamaný a smutný, bral jsem to jako prohru. V kariéře mi to pak pomohlo, protože jsem dostal spoustu minut na ledě s Michalem Vondrkou. Hrozně moc mi to dalo do kariéry.
„Je to úplně nejtěžší prostředí v Česku, když se chcete jako mladý prosadit.“
Musel jste se naučit, jak být lídrem?
Jde to ruku v ruce s tím, jestli si zasloužíte větší roli v týmu. Od hostování v Chomutově jsem začal dělat hodně věcí navíc. Začal jsem makat víc než předtím. Když máte více síly a jste silnější i rychlejší, přichází sebevědomí. Potom samozřejmě hrajete líp. Od té chvíle jsem přepnul a doteď mi to zůstalo.
Teď trénujete individuálně s Dominikem Kodrasem v akademii STACA.
Kluci mi strašně pomohli v tom usměrnění, ukázali mi cestu. Mám možnost s nimi spolupracovat každý den po dobu pěti let. Měl jsem štěstí, že mě všechny kluby nechávaly dělat věci od Dominika. Pracuju s ním přes celý rok i na dálku. Patří mu velký dík, protože bych bez něj nebyl tam, kde jsem teď.
„Nebyl jsem flákač, ale... Lukáš Sedlák mi trochu otevřel oči.“
Po podpisu v Dynamu jste hodně zmiňoval také Lukáše Sedláka. Znáte se z Českých Budějovic, odkud oba pocházíte?
Chodili jsme na stejný gympl, takže jsme se potkávali už na škole. A když jsem potom přestoupil do kanadské juniorky, tři roky jsem s Lukášem trénoval přes léto. On mi taky otevřel oči, protože jsem byl takový kluk, co má rád srandu. Nebyl jsem flákač, ale… Lukáš mi ukázal cestu, protože neznám nikoho, kdo by takhle dřel. Doteď jsme byli v kontaktu, skvělý kluk. A budu moc rád, když dostaneme možnost si spolu zahrát.
Vnímal byste pardubické derby s Hradcem Králové trochu víc osobně, když právě z jižních Čech přestěhoval Mountfield extraligovou licenci?
To mě upřímně doteď ani nenapadlo. Spíš teď mám v hlavě, že větší derby pro mě bude asi se Spartou (směje se). Ale vím, že i s Hradcem je to vyhecované. Zápasy budou mít skvělé tempo, navíc tam mám dobrého kamaráda Tomáše Pavelku. I na tohle se těším.
Sportovní manažer Pardubic Petr Sýkora a Jiří Smejkal. | Foto: hcdynamo.cz
Share on Facebook
