Sezona Komety: Odrazový můstek a tvář. Je na čem stavět, ale... Mars pořád daleko

Extralize vládne třinecká dynastie. Avšak posledním týmem, který před Oceláři vybojoval titul, zůstává Kometa. Od té doby zahučela do nechtěných pater a dlouho se hledala. Letos se však pod Špilberk položila slibná rampa, teď se od ní odrazit. Znovu na Mars to půjde těžko, ale stabilně do TOP 4 klidně.

Na předsezonní tiskové konferenci nevytyčil tehdejší hlavní kouč Patrik Martinec specifický cíl. Někde v podvědomí lidí to ale pořád je – Kometa patří nahoru. Od posledního titulu ale tým hledal tvář. Jak na ledě, tak na střídačce.

Patrik Martinec byl od roku 2015 už pátým trenérem, co misi nedokončil a s Brnem se loučil neplánovaně. Jeho pozici nenahrával příšerný začátek. Kometa prohrála úvodní čtyři kola, přičemž Martinec se pakoval už po tom třetím. Nestála za ním kabina, ani boss Zábranský. Jeho kolega Jaroslav Modrý, se kterým vytvořil tandem v Českých Budějovicích, ale na jedné z nejostřeji sledovaných extraligových střídaček zůstal.

A díky jeho práci nad Brnem po letech černých mračen vysvitly první paprsky. Bývalý vynikající bek srovnal hlavně defenzívu. Jan Ščotka zahodil kouli, kterou s sebou tahal v první modrobílé sezoně. Daniel Gazda sypal gól za gólem a po třech letech nakoukl do repre. Prakticky žádný zadák nepůsobil nejistě, obrana měla řád.

V Brně bylo na co koukat, hrál se atraktivní hokej, po letech „catenaccia“ příjemná změna. Kometa ale tradičně upadá před Vánoci. A ani tentokrát neměla příjemného ježíška. Přispěl k tomu i fakt, že téměř všechna prosincová utkání odehrála venku.

Po Novém roce do sebe ale Modrého skládačka znovu zapadla. A mnohem lépe než kdy předtím. Výsledek? Čtvrté místo – nejlepší umístění v základní části od sezony 2014/15. Tehdy Kometa ztroskotala v semifinále na mistrovském Litvínovu.

Klíčovou remízu v posledním kole s Třincem přízračně trefil Steve Moses. Ten přišel jako zvučná posila, která si jméno udělala v KHL. Občas vystřihl sólo z dimenze vysoko nad extraligou, jinak ale paběrkoval za očekáváním. Formu nicméně načasoval na závěr. Zdálo se, že se na jihu Moravy urodila ostrá zbraň na play off.

Stejně jako před devíti lety se Kometě do cesty postavil severočeský val. Navíc zahřátý z předkola, které zvládl na tří zápasy. Modrý naopak musel vyplnit dlouhou pauzu. A ta očividně nepřišla vhod.

V sérii s Litvínovem kuriózně vyhrávaly hostující týmy. První domácí triumf přišel až v tom šestém u chemiků. Poslední zápas sezony zanechal hořkou pachuť. Nejhorší výkon sezony? Dost možná. Kometa neměla nic, jako by byla ještě v autobuse. Verva ji smázla a zaslouženě nakoukla do semifinále.

I přesto bylo po dlouhé době na čem stavět, kádr ale pro další ročník znatelně oslabil. S Brnem se rozloučil střelec Moses nebo klíčoví beci Gazda s Kučeříkem. Největší rána pak přišla začátkem června, kdy funkci hlavního kouče kvůli rodinným patáliím položil Jaroslav Modrý. Mančaft povede původně zamýšlený asistent Kamil Pokorný.

Konečné umístění v extralize: 5. místo

Co se povedlo?

Vtisknout týmu charakter. Našponovaná frustrace po mizerných sezonách se promítla i do tribun. 7700 – vyprodáno – to už v Rondu nebylo pravidlem. Fanoušky dráždila chybějící koncepce. Jaroslav Modrý si ale poskládal tým, vytyčil jasná pravidla a vybudoval základy, na kterých se stavělo. Proto výkony gradovaly k závěru základní části.

Nemakáš, odejdi! Každý musel o ice time bojovat, chráněné místo nikdo neměl. Exemplární příklad – Petr Holík. V září přišel bez kondice, na ledě nestíhal a stále zlatýma rukama mezery nezaplácl. Hvězda nehvězda, v lednu se pakoval o patro níž.

Nehrálo se na jeden útok. Souvisí to s předchozími odstavci. Tým byl jednolitý celek, z nějž sice řada hráčů vyčnívala, nepřetěžoval se ale jeden útok. Jednou rozhodla první lajna, podruhé třeba třetí. A někdy sbíraly body všechny.

Neskládat zbraně. Tým několikrát ukázal, že se nevzdává. Jaroslav Modrý často mluvil o „hokejovém bohu“, který ti vrátí poctivou práci. Jeden příklad za všechny – v lednu proti Pardubicím stáhla Kometa v posledních jedenácti minutách čtyřgólové manko. Sice z toho byl jenom bod, ale taky zážitek pro ty, co neodešli.

Atraktivní hokej. Libor Zábranský si oblíbil finský styl Kariho Jalonena, který z kanceláře diktoval i předešlým koučům. Tentokrát měl ale všechno pod palcem Jaroslav Modrý. A ten ve středním pásmu nečekal. Kometa se nebála napadat a diktovat tempo, se 160 góly v základní části patřila k ofenzivnějším mančaftům.

Kavanův zázrak. Kometa si loni vypěstovala nezdravou závislost na Dominiku Furchovi, toho ale od konce listopadu trápily zdravotní obtíže. Zamýšlené dvojce Štěpánu Lukešovi to na jihu Moravy nesedlo, a do akce tak šel osmnáctiletý Jan Kavan. Na přelomu roku odchytal dvanáct zápasů, a kdyby neměl na zádech jmenovku a číslo, byl by od Furcha k nerozeznání. A vzhledem k tomu, že 34letý gólman bude Bruslařem, může Kavan hrát ještě větší roli. 

Nastartovaný kapitán. Martin Zaťovič je vynikající hokejista, ale táhne mu na čtyřicet a loni měl suverénně nejhorší sezonu v modrobílém dresu. Od fanoušků se na kapitána snášela ostrá kritika. Na uplynulý ročník se ale precizně nachystal a přiblížil se výkonům z titulových let. Byl rychlejší, na ledě se neztrácel a při gólech uplatňoval zkušenosti – dobře se postavit a v zakončení nezmatkovat. Jestli bude v Brně pokračovat, to je pořád s otazníkem.

Co se nepovedlo?

Přepnout na play off mód. Negativa se hledají hůř. Kdybychom ale odfiltrovali základní část, bylo by to naopak. Tým se nezvládl přešaltrovat na play off hokej a Vervu vyloženě přehrál jen v pár třetinách. Uhlídat Kašovy? Splněno. Kometu uškvařil účelný hokej ostatních formací.

Nevyrovnané výkony. Jednou si říkáte, že tihle borci budou hrát o titul. Pak ale zase spadnou do průměru. A nezdravě často proti papírově slabším soupeřům. Třeba v Mladé Boleslavi vyhrála Kometa zápas základní části naposledy v roce 2017.

Gólmanská dvojka. Štěpán Lukeš šel do Brna s tím, že bude krýt záda Furchovi. Ze všech posil se ale povedl nejmíň. Sálala z něj nejistota, puky mu padaly a výsledkem byla mizerná úspěšnost 87,07 %. V nadcházejícím ročníku si může spravit reputaci na Kladně.

Udržet ofenzivní esa. Daniel Gazda má směrem dozadu své mouchy, do ofenzívy se ale jednalo o nejlepšího brněnského zadáka. Další sezonu ovšem nepřidá, pláchl do finského Ilvesu Tampere. Pokračovat nebude ani americký šutér Steve Moses. Ten chtěl v Brně prodloužit za trojnásobnou sumu, což Libor Zábranský zatrhl. V Česku ale zůstává, bude hájit barvy Mladé Boleslavi.

Modrého konec. V Brně mají trenéři krátkou životnost, u Jaroslava Modrého se ale zdálo, že čas na koncepční práci dostane. Dostal, ale „domů“ do Los Angeles se vrací kvůli rodinným problémům. Tým se skládal podle něj a pro něj. Kamil Pokorný bude muset na jeho základy navazovat sám.

Hráč sezony podle hokej.cz – Jakub Flek

Řeč o něm ještě nebyla. V Brně se totiž ustanovil zvyk, Jakub Flek prostě hraje dobře, vždycky. Občas už to člověk ani nevnímá. Spousta hráčů má za sebou vynikající sezonu, drobný rychlík je ale v jednom převyšuje. Prakticky nemá výkyvy, když mu puk nelepí, dohání to tvrdou dřinou a pílí. Po prohrách se nebojí mluvit s novináři, čehož si všimlo i tiskové oddělení klubu. Umí věci vysvětlit a hájit své spoluhráče.

Velkou předností je, že může hrát v první, ale i čtvrté formaci. To sice v Kometě nehrozí, ale všem to ukázal v národním týmu. Stává se tváří klubu, který do jisté míry táhne. Hraje přesilovky, vybojuje kvanta puků a sbírá body. V konkurenci českých hvězd se klidně stáhne a jako vosa deptá soupeře neskutečným bruslením. V Praze to roztopil na 38,99 km/h a byl nejrychlejším hráčem šampionátu.

Hráčské statistiky v základní části

Kanadské bodování:
1. Jakub Flek, 45 b
2. Lukáš Cingel, 38
3. Kristián Pospíšil, 35
4. Steve Moses, 33
5. Jan Ščotka, 32
6. Martin Zaťovič, 31
7. Daniel Gazda, 30
8. Adam Zbořil, 23
9. Tomáš Marcinko, 20
10. Marek Ďaloga, 16

Kanadské bodování obránců:
1. Jan Ščotka, 32 b
2. Daniel Gazda, 30
3. Marek Ďaloga, 16
4. Alex Lintuniemi, 8 (na přelomu roku vyměněn do Mladé Boleslavi)
5. Radek Kučeřík a Lukáš Kaňák, 6

Juniorské bodování:
1. Jan Ekrt, 4 b

Nejlepší střelci:
1. Steve Moses, 20 g
2. Jakub Flek, 19
3. Kristián Pospíšil, 17
4. Daniel Gazda, 17
5. Lukáš Cingel a Martin Zaťovič, 14

Nejlepší střelci mezi obránci:
1. Daniel Gazda, 17 g
2. Jan Ščotka, 4
3. Marek Ďaloga, Alex Lintuniemi a Radek Kučeřík; 3

Vítězné góly:
1. Lukáš Cingel a Steve Moses, 4 g

Přesilovkové góly:
1. Daniel Gazda, 8

Nahrávači:
1. Jan Ščotka, 28 a
2. Jakub Flek, 26
3. Lukáš Cingel, 24

Statistika +/-:
1. Kristián Pospíšil, +15
2. Daniel Gazda, +12
3. Tomáš Marcinko, +10
4. Jakub Kos, +9
5. Rhett Holland, +9

Nejhorší +/-:
1. Andrej Kollár, -4
2. Petr Kratochvíl, -4
3. Martin Zaťovič, -3
4. Martin Kohout, -3

Trestné minuty:
1. Kristián Pospíšil, 90 TM

Nejvíc zblokovaných střel:
1. Rhett Holland, 79 AB

Nejlepší hráč na buly:
1. Tomáš Vincour, 53,21 %

Nejvytíženější hráč:
1. Jan Ščotka, 22:42 TOI/GP

Úspěšnost gólmanů:
1. Dominik Furch, 91,88 %
2. Jan Kavan, 93,05 %
3. Štěpán Lukeš, 87,07 % (Oba odchytali pouze 12 utkání, k zanesení do celkových statistik je třeba minimálně 18 utkání.)

Průměr gólmanů:
1. Dominik Furch, 2,20 G/Z
2. Jan Kavan, 2,08 G/Z
3. Štěpán Lukše, 3,52 G/Z

Čistá konta:
1. Dominik Furch, 3 SO

Odchytané minuty:
1. Dominik Furch, 1884 min.
2. Jan Kavan, 664 min.
3. Štěpán Lukeš, 579 min.

Sezona obrazem

Share on Facebook Share on Twitter

• Extraliga
• HC Kometa Brno