Foto: iihf.com
6. ledna 2:52
Helena Hegeďová(OTTAWA, od naší zpravodajky) Kdo jiný by to měl vzít ve čtrnácté sérii nájezdů na sebe než kapitán. „Věděl jsem, že další nájezd dám stoprocentně,“ září Eduard Šalé s bronzovou medailí na krku. Pro brněnského odchovance je to třetí cenný kov z mistrovství světa juniorů, tentokrát však s céčkem na hrudi cítil mnohem větší tíhu a zodpovědnost než v minulých letech.
útočník, 19 let
Pět nájezdů, z toho dva úspěšné. Co vám letělo hlavou?
Asi nic. Gólman byl dobře připravený. Měl jsem v hlavě nějaký nájezd, ale věděl jsem, že ho použít nemůžu, protože oni mají video a vědí, jaké nájezdy jezdím. Hraby nám hrozně moc pomohl. S přibývajícími nájezdy byl ten tlak enormní. Člověk si to nedokáže ani představit. Když jsem naskočil na led, tak jsem byl trošičku vyklepaný, ale když jsem dal gól a srovnal, tak jsem věděl, že další nájezd dám stoprocentně. Po tom gólu šlo moje sebevědomí strašně nahoru a neprohráli jsme.
„Vypnul jsem a řekl si, že pojedu podle sebe a rozhodnu to.“
Na kličku do bekhendu si nechte udělat patent...
(usměje se) Mám pár nájezdů, které dělám rád. Ten poslední ale vyplynul spíš z improvizace.
Jaké rady vám předal Robert Reichel, vyhlášený nájezdník své doby?
Něco mi říkal, ale když jsem dvakrát nedal gól, tak jsem měl svoji hlavu (směje se). Vypnul jsem a řekl si, že pojedu podle sebe a rozhodnu to.
Čím jste se uklidňoval, aby se nerozklepaly ruce?
Bylo to těžké. Už v prodloužení jsem měl šance, kdy jsem mohl rozhodnout. Nájezdy jsou padesát na padesát. Hraboš to zavřel a já věděl, že je to na mně. Udělal jsem to, co umím. Jsem rád, že to vyšlo.
S kapitánským céčkem jste možná vnímal větší zodpovědnost, ne?
Určitě. Tíha na mě byla, cítil jsem ji celý turnaj. Navíc utkání s Amerikou se moc nepovedlo, o to větší radost mám dnes, že jsme vybojovali bronz.
„Nevěřil jsem tomu. Pak se na mě všichni nahrnuli.“
Co přišlo po rozhodujícím nájezdu – kompletní blackout?
Jen si pamatuju, jak kluci skáčou na led. Jinak nic. Nevěřil jsem tomu. Pak se na mě všichni nahrnuli. Je to opravdu takový vypínák, člověk si pak nic nepamatuje.
Jaký byl zápas o třetí místo?
Hodně opatrný. Šlo o chyby. Ve třetí třetině se žádná nestala, Hraboš nás výborně podržel a my jsme taky měli nějaké šance. Byl to vyrovnaný zápas, ale myslím, že Švédové se trošku zatáhli a byli opatrní. Chtěli taky vyhrát. Takové to ale ve finálových zápasech bývá.
Na jakých základech stavěl letošní výběr Česka?
Síla byla v celém týmu, začíná to od dobrého gólmana. I když se předchozí zápas s Amerikou nepovedl, tak jsem celému týmu věřil. Utkání s Kanadou, i když si to ne všichni uvědomují, nám vzalo strašně moc sil. To se tam pak promítlo. Jsem rád, že dnes nechal každý hráč na ledě úplně všechno a dopadlo to tak, jak to dopadlo.
„Poslední dny toho na mě bylo hodně, takže jsem rád, že na chvíli vypnu.“
Už vyhlížíte bujaré oslavy?
Samozřejmě jsou vždycky krásné, takže se těším, jak si to s kluky užijeme. A pak už zase zpátky do práce.
Co před vámi leží z hokejového hlediska?
Nad tím aktuálně asi nijak nepřemýšlím. Chci si užít, co se děje teď. Poslední dny toho na mě bylo hodně, takže jsem rád, že na chvíli vypnu. Pak se zase vrátím do práce, abych se mohl každý den zlepšovat.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz