Prezident Třince tepe Hadamczika: Vadí mu cizí názor, naváží se do extraligy

Foto: hcocelari.cz, ceskyhokej.cz

Dva týdny zpět na mimořádné tiskové konferenci ČSLH rozčeřil prezident Českého hokeje Alois Hadamczik tuzemské vody, když se ostře opřel do výkonného výboru. „Za pět měsíců neudělal vůbec nic,“ nebral si servítky. Na jeho slova v rozhovoru pro Radiožurnál Sport reagoval prezident třineckých Ocelářů Ján Moder.

Obsazení výkonného výboru se změnilo před půlrokem, k ruce má teď Hadamczik viceprezidenta Jana Tůmu a řadové členy Stanislava Tichého, Petra Vosmíka, Milana Urbana, Jana Havlíčka a Petra Vinše. Do té doby pracoval s výborem poděděným po jeho předchůdci Tomáši Královi.

Hadamczik už v minulosti prohlašoval, že mu v současném složení chybějí osobnosti jako Jaromír Jágr, Libor Zábranský nebo Martin Straka. Zlato z domácího šampionátu považuje za silný argument proti odporu.

„Nevím, proč se naváží do lidí, kteří zastupují extraligu. Pan Hadamzcik si v roce 2022 ještě před volbami stěžoval, že výkonný výbor všechno odsouhlasí panu Královi,“ prohlásil Moder v rozhovoru pro Radiožurnál Sport.

„Nyní, když je u moci, tak mu vadí, že má někdo vlastní názor. Nikdo z nás jsme neviděli žádný audit, který se dělal za minulé období. K nahlédnutí ho neměl ani výkonný výbor, což je hodně záhadné. Myslím si, že by bylo na čase udělat hloubkový audit na výsledky hospodaření na mistrovství světa v hokeji. Výsledek je horší než z roku 2015,“ tvrdí šéf extraligovým mistrů.

Moder se jednoznačně postavil na stranu extraligových představitelů. „V extralize se točí minimálně 1,5 miliardy korun ročně. Je to výstavní skříň českého hokeje. Neděláme to zle a nevím, proč se naváží do lidí, kteří zastupují extraligu.“

Moder nesouhlasí s rozšiřováním mládežnických soutěží

Nelíbí se mu ani Hadamczikův pohled na mládežnické soutěže. Současný šéf svazu již dříve figuroval u jejich rozšíření a letos v březnu přibyli noví účastníci v nižších ligách, což se dotklo i těch elitních.

„Extrémům kolem mládeže nerozumím. Ještě než se stal prezidentem, tak pořád hlásal, že chce soutěže zeštíhlovat. A nyní vidíme, že se vše zase rozšiřuje. I nezaujatý člověk, když se podívá na tabulku juniorské extraligy, tak uvidí, že tam jeden tým vůbec nestíhá. V dorostenecké nestíhají čtyři. Argumentovat tím, že i chlapci z „horní dolní“ si chtějí zahrát se Spartou a Třincem, je scestné,“ zlobí se Moder. „Měli bychom jít cestou, kterou kráčí v Americe a Kanadě, kde mají tři mládežnické kategorie odstupňované,“ přeje si.

Na posledním setkání APK (Asociace profesionálních klubů) také navrhl, že by krom seniorských soutěží mohla šéfovat i těm mládežnickým. „Když jsme si jako APK vzali vedení soutěže zpět, tak vidíme, jak její hodnota stoupá v rámci evropského hokeje. Ptal jsem se všech účastníků, co by řekli na to, že bychom kromě extraligy dospělých řídili i extraligu juniorů a dorostu. Čekám, jak se to vyvrbí.“

Audit hospodaření MS? Nemám problém, reaguje Hadamczik

Radiožurnál Sport přinesl i vyjádření Aloise Hadamczika. „Nemám důvod jít proti extralize, protože je to naše výkladní skříň, která dodává hráče do reprezentace. Extraliga se řídí sama a je nutné si vyjasnit, co je povinností svazu. Svaz řídí reprezentaci, Maxa ligu, mládežnické soutěže a naplňuje rozpočet. Tyto věci jsme za dva roky, od té doby kdy jsem nastoupil, splnili,“ tvrdí hokejový boss.

Případnému auditu, který by zkontroloval hospodaření úspěšného mistrovství světa, se nebrání. „Klidně jsem ochotný přijet s ekonomickým ředitelem a ekonomickou ředitelkou. Chci připomenout, že v roce 2015 se mezi kluby rozdalo 58 milionů korun. Nyní chceme rozdat 400 - 500 milionů korun do klubů do rozvoje mládeže. Kontrolní mechanismy na svazu máme, udělat nový audit není problém.“

Reagoval i na názor, že by APK měla řídit i extraligy juniorů a dorostenců. Osobně oroduje zejména za to, aby měli mladí hokejisté hladší přechod mezi jednotlivými věkovými kategoriemi.

„Povinností svazu je se starat i o mládež. Máme soutěže U15, U17 a U20. Celý svět má kategorie U15, U16, U18 a U20. Kluci, kteří vyjdou z 9. třídy a mají jít do U17, tak je tam obrovský rozdíl ve výšce a váze. Chceme vytvořit kategorii U16,“ prohlásil Hadamczik.

„Když nám mezi U15 až U17 skončí 250 dětí ročně, tak je to obrovské číslo a měli bychom s tím něco udělat. Musíme se podívat, že nám chybí U16 a podívat se, jak to funguje ve Švédsku, Finsku, Kanadě... Musíme se tím zabývat a chránit kluky v biologickém věku. Kluby si musí uvědomit, že mládež je jejich kapitál,“ dodal.

Share on Facebook Share on Twitter

• Reprezentace
• Mládež