Foto: Jan Beneš, Český hokej
7. února 2022, 21:45
Marek Hedbávný(PEKING, od našeho zpravodaje) Finové poslední dobou sbírají jeden úspěch za druhým: v seniorském i mládežnickém hokeji. Ještě nikdy ale nevyhráli zlatou medaili na olympijských hrách.
To se brzy může změnit.
Finové přiletěli do Pekingu s nejzkušenějším týmem ze všech, což pochopitelně samo o sobě úspěch nezaručuje, nominace však budí ohromný respekt.
Na klíčový post brankáře se nabízejí osvědčení Juho Olkinuora s Harrim Säterim, obranu budou řídit Sami Vatanen s Mikkem Lehtonenem a v útoku je jedna velká osobnost vedle druhé: včetně všestranného Markuse Granlunda nebo nejlepšího střelce KHL Nika Ojamäkiho.
Všemu navíc šéfuje uznávaný kouč Jukka Jalonen.
Tip Hokej.cz na konečné umístění: 1. místo
Patří k legendám finského hokeje: v NHL, kde nastupoval ještě loni, má sedmý nejvyšší počet startů ze všech krajanů. V tomto ohledu je i před takovými jmény, jako jsou Jere Lehtinen, Sami Kapanen nebo Mikko Koivu. S Detroitem kdysi získal Stanley Cup, na úspěch s finskou reprezentací čeká. Je nejstarším hráčem na soupisce, pořád ale drží krok s mladými: ve švýcarské lize sbírá Filppula takřka bod na zápas.
Foto: Eric Lafarque, gshc.ch
Brankáři (12/15): U trenéra Jukky Jalonena mívá historicky přece jen trochu větší důvěru Juho Olkinuora (důkazem budiž jeho start ve finále na posledním mistrovství světa), ale Harri Säteri je mu rozhodně vyrovnaným parťákem. A je v podstatě jedno, kdo z nich bude na olympiádě jedničkou – tak či tak budou mít Finové v brance někoho, o koho se můžou opřít. Olkinuora i Säteri totiž patří k nejlepším evropským brankářům. V letošní sezoně má o něco lepší formu Säteri, jenž sice chytá za průměrný Novosibirsk, chlubit se přesto může parádní 92,6% úspěšností zákroků.
Obránci (11/15): Když si můžete dovolit takový luxus, abyste v základním kádru opomenuli Oliwera Kaskiho a Viliho Saarijärviho, o něčem to svědčí. Samozřejmě – o velké finské kvalitě. Obrovskou osobností je především Sami Vatanen, který ještě nedávno patřil ke špičce mezi ofenzivními beky v NHL. Jeho kariéra po odchodu z Anaheimu nabrala nečekaně rychlý pád, na evropské poměry jde ale pochopitelně stále o výjimečného obránce. Dokazuje to ve švýcarské lize, kde sbírá přes bod na zápas. Útočné vlohy nechybí ani Mikku Lehtonenovi, který si podmanil KHL v sezoně 2019/2020. Tehdy dal coby obránce sedmnáct gólů a získal 49 bodů = byly to zkrátka fenomenální statistiky. Loni to logicky zkoušel v NHL, ale neúspěšně. V zámoří navzdory svému talentu neprorazil ani Ville Pokka, který tak už čtvrtým rokem hraje za Omsk. Stálící finské obrany je Atte Ohtamaa, jenž dostane přece jen defenzivnější roli než výše zmínění borci. Ještě o něco víc zkušeností má Juuso Hietanen, jenž přiletěl už na svoji třetí olympiádu. Urostlý Petteri Lindbohm bude pro soupeře nepříjemný svým fyzickým stylem. Žolíkem chce být Valtteri Kemiläinen, jenž je na mezinárodní scéně poměrně neznámý, ostatně čeká ho první velká akce, v KHL je ale letos hodně vidět. Že bychom se během olympiády naučili nové hokejové jméno?
Útočníci (13/15): Tenhle útok má všechno: střelce, šikuly, tvůrce hry, specialisty na oslabení, bojovníky, provokatéry a lídry... Z kanonýrů zmiňme především Nika Ojamäkiho z Podolsku, nejlepšího střelce v KHL: ve 48 zápasech zazářil 29 góly. Jeho klubový i reprezentační parťák Miro Aaltonen je pro změnu pátým nejlepším nahrávačem ruské soutěže. Chemie mezi touhle dvojkou by se mohla přenést i do Pekingu. Tvořit hru umějí také Sakari Manninen, Toni Rajala nebo Saku Mäenalanen. Koho jsme potom měli na mysli ohledně špičkové defenzivy? Třeba Markuse Granlunda, který podle analytických statistik patřil v době svého angažmá ve Vancouveru k nejlepším defenzivním útočníkům v celé NHL. To o mnohém svědčí. V Evropě navíc Granlund přidává nadstavbu v produktivitě. Jako two-way forvard si v NHL udělal jméno i Valtteri Filppula. Mezi typické provokatéry potom patří Leo Komarov – když je na ledě, nesmíte si ani chvilku dovolit sklopit hlavu. Jinak skončíte na zemi... Nezpochybnitelným lídrem je Marko Anttila. Jeho styl vzhledem k 203 centimetrů vysoké postavě leckdy působí zvláštně, i díky velkému rozsahu paží a obrovské síle však odvádí neuvěřitelnou práci před brankou, u mantinelů nebo v obranném pásmu. Mezi další třicátníky patří Joonas Kemppainen, Iiro Pakarinen nebo Teemu Hartikainen. Zkrátka – jedno velké jméno za druhým. Je jen otázkou, zda není moc kohoutů na jednom smetišti. Jestli je ale někdo expert na to, jak rozdělit role v týmu, tak je to právě finský kouč Jukka Jalonen. Kabinu umí stmelit i kapitán Anttila.
Ostatní (8/10): Finský tým se jeví jako největší favorit, jde totiž o hodně zkušený tým s věkovým průměrem přes třicet let. I přes absenci nejmladší generace jde nicméně o vyvážený tým s kvalitními brankáři, mixem ofenzivních i defenzivních beků a kombinací šikovných a důrazných forvardů. O trenérských kvalitách Jukky Jalonena asi netřeba pochybovat, tým má navíc správné lídry v čele s Markem Anttilou. Finové navíc poslední roky díky svým úspěchům získávají zdravé sebevědomí a mají vítěznou mentalitu.
CELKEM: 44/55.
Brankáři:
Juho Olkinuora (Magnitogorsk, KHL), Harri Säteri (Novosibirsk, KHL), Frans Tuohimaa (Nižněkamsk, KHL)
Obránci:
Niklas Friman (Jokerit, KHL), Juuso Hietanen (Ambri-Piotta, SWI), Valtteri Kemiläinen (Podolsk, KHL), Petteri Lindbohm (Jokerit, KHL), Mikko Lehtonen (Petrohrad, KHL), Atte Ohtamaa (Oulu, FIN), Ville Pokka (Omsk, KHL), Sami Vatanen (Ženeva, SWI)
Útočníci:
Miro Aaltonen (Podolsk, KHL), Marko Anttila (Jokerit, KHL), Hannes Björninen (Jokerit, KHL), Valtteri Filppula (Ženeva, SWI), Markus Granlund (Ufa, KHL), Teemu Hartikainen (Ufa, KHL), Joonas Kemppainen (Petrohrad, KHL), Leo Komarov (Petrohrad, KHL), Saku Mäenalanen (Oulu, FIN), Sakari Manninen (Ufa, KHL), Niko Ojamäki (Podolsk, KHL), Iiro Pakarinen (Jokerit, KHL), Harri Pesonen (SCL Tigers, SWI), Toni Rajala (Biel, SWI).
Foto: Markéta Křížová
Koho sledovat? Leo Komarov
Sezonu začal v NHL, nakonec se ale s Islanders dohodl na předčasném ukončení smlouvy – dostal totiž lákavou nabídku z bohatého Petrohradu. A proč ho sledovat? Protože jakmile se na ledě strhne mela, rozvíří se emoce, určitě u toho bude právě on. Je to agresivní a horkokrevný forvard, co rozdává rány (a nebojí se je ani přijmout). Do hry vnese energii, vášeň, sílu... V NHL si právě díky těmto schopnostem udělal výborné renomé: byl symbolem nepříjemného stylu Islanders.
Tajný trumf – Toni Rajala
Ve výčtu osobností finského útoku vás asi jeho jméno zrovna netrkne do očí, na olympiádě by ale mohl sehrát důležitou roli. Podobně jako při zlatém MS v Bratislavě. Je to nevysoký útočník, který tvoří hru – před odletem do Pekingu se řadil mezi deset nejproduktivnějších hráčů ve švýcarské lize.
Talent – Niko Ojamäki
V šestadvaceti letech je druhým nejmladším hráčem na soupisce. Už asi nesplňuje kolonku talent, ale... V KHL je jasně nejlepším střelcem a jeho výkonů si určitě musí všímat i v zámoří. Může být dalším z řady hráčů, který v pozdním věku přešel do NHL a následně se v ní usadil. Na mezinárodní scéně ale zatím úplně nezáří. Změní se to v Číně?
Citelná absence – Oliwer Kaski
V Pekingu čeká na šanci pouze v taxi-squadu. Co by přitom za takového beka daly jiné reprezentace? Kaski je dominantn v útočném pásmu, v sezoně 2018/2019 ve finské lize zazářil 51 body v 59 zápasech, pak to zkoušel rok v zámoří. Neprosadil se. Až tak ho to mrzet nemusí, protože po přestupu do Omsku hned vyhrál Gagarinův pohár. Letos skončil v základní části na druhém místě v bodování beků a první mezi střelci. Přesto je v taxi-squadu!
Trenéři – Jukka Jalonen, Mikko Manner a Ari-Pekka Selin
Jukka Jalonen je trenérskou legendou, kterou respektují doma ve Finsku i po celém světě. Na finské střídačce stál při památném MS 2011, kdy Suomi ukončilo dlouhé čekání na titul světových šampiónů. V roce 2019 dovedl Finsko ke zlatu v Bratislavě znovu. Teď přišel čas uspět i na olympijských hrách. Pokud se to Jalonenovi povede, bude pro Finsko podobnou legendou, jako je třeba pro Česko Ivan Hlinka.
Foto: leijonat.fi
Předchozí umístění na ZOH
1998 – 3. místo
2002 – 6. místo
2006 – 2. místo
2010 – 3. místo
2014 – 3. místo
2018 – 6. místo
Program v základní skupině
10. února – Finsko vs. Slovensko
11. února – Finsko vs. Lotyšsko
13. února – Finsko vs. Švédsko
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz