Foto: Alena Zapletalová, hc-olomouc.cz
9. května 2020, 12:38
David JahodaNedávno sice oslavil 38. narozeniny, pořád se ale cítí výborně a že by měl hokejové náčiní hodit do sklepa, ho ani nenapadlo. Po pěti sezonách v Olomouci, kde se rozhodli omladit kádru, říká: „Vím, že mám ještě co ukázat,“ věří rodák ze slovenského Martina.
útočník, 42 let
V Olomouci působil od ledna 2016, šlo o jeho druhé nejdelší angažmá. Kdyby bylo jen na něm, setrval by. „Chtěl jsem pokračovat, klub se ale rozhodl omladit kádr, což plně respektuji,“ nechal se slyšet Skladaný v rozhovoru pro Deník.
Když mu před čtyřmi lety Olomouc hodila laso s nabídkou vrátit se po třech sezonách do české nejvyšší soutěže, byl za to vděčný. V tu dobu netušil, jak pevné pouto si ke klubu z Hané vybuduje.
„Bylo to super pět let, za které děkuju. Klubu, klukům a celé té partě tam,“ zmínil a jedním dechem dodal: „Myslím, že klub má do budoucna obrovský potenciál a ještě toho ukáže hodně.“
Stejně tak to ale cítí i on sám. I když už se dlouho řadí k hokejovým veteránům, zabalit aktivní kariéru nemá v úmyslu. „Hokej je moje vášeň a v žádném případě nehodlám končit,“ řekl jasně.
„Hokej je moje vášeň a v žádném případě nehodlám končit.“
„Od doby, kdy sezona skončila, se stále udržuju v kondici. Teď začnu už naplno trénovat na novou sezonu. Kde budu hrát, to ještě nevím, nechávám to otevřené. Každopádně chci ještě někde aktivně působit,“ zmínil účastník mistrovství světa v roce 2008.
Možností, kde v příštím ročníku nastoupí, je několik. Co preferuje? „Rád bych se vrátil do Česka. Kdyby to nevyšlo, tak někam, abych nemusel od rodiny daleko. Ale vím, že mám ještě co ukázat. Těším se na další výzvu,“ pravil.
V Česku je jeho jméno profláknuté. Vždyť mezi cizinci je jen pět hráčů, kteří toho v základní části Tipsport extraligy odehráli víc – Tomáš Frolo (560), Rastislav Dej (586), René Vydarený (589), Martin Čakajík (590) a Tomáš Malec (611). Skladaný nastoupil do 535 utkání.
Foto: Michaela Martinátová, hc-olomouc.cz
„Pro legionáře je to úspěch. Když se nedaří, většinou je člověk v takovém postavení, že jde pryč jako první,“ zdůraznil. „Jsem vděčný, že jsem tam mohl tolik let působit. Česko mi přirostlo k srdci. A věřím, že ještě nemusí být konec. Nevím, co bude dál, ale třeba se tam ještě ukážu,“ dodal.
Který zážitek za dlouhých 12 sezon v Česku je pro něj ten nej, je asi jasné na první dobrou. „Titul s Karlovými Vary, to je jednoznačné,“ kývl. „Celá sezona, ale hlavně play off… tam jsem si to neskutečně užíval. Myslím, že s Markem Melenovským a Milanem Procházkou jsme vytvořili nejlepší lajnu play off. V celé šatně byla neskutečná aura a atmosféra, člověk se tam každý den těšil. A tak to má být,“ vzpomínal na zlatou karlovarskou jízdu v sezoně 2008/09.
„Česko mi přirostlo k srdci. Nevím, co bude dál, ale třeba se tam ještě ukážu.“
Čas od času si na největší úspěch kariéry zavzpomíná. „Většinou je to spojené se spoluhráčem z týmu, s nějakým fanouškem, nebo i rodinou. Hlavně můj otec. Když přijdu domů, jsou tam vyvěšené fotografie s pohárem a další věci, které na to vracejí vzpomínky. Přál bych každému sportovci, aby to minimálně jednou v kariéře zažil.“
Kde se o další úspěchy bude prát on? Ukáží další týdny...
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz