Šimon Katolický | Foto: OIS / Joel Marklund
3. února 16:12
Helena HegeďováKromě zážitků si reprezentace do šestnácti let přivezla z olympiády v Jižní Koreji i stříbrné medaile. Další úspěch českých barev vyvolal ohlasy i mezi veřejností, což mladé hokejisty ještě více potěšilo. Místo oslav ale čeká některé hráče další turnaj, do Finska odletí šestnáctka už v pondělí.
Reprezentace do šestnácti let získala na Olympijských hrách mládeže v Kangwonu stříbrné medaile a úspěch samozřejmě nezůstal bez povšimnutí. „Nečekali jsme, že to všechno bude mít až takový dosah. Určitě jsme celkově čekali něco menšího. Náš úspěch pak procestoval celou republiku, bylo to všude na sociálních sítích. Opravdu hodně jsme si to celé užili, bylo to skvělé,“ potěšila popularita a zájem fanoušků útočníka Filipa Nováka.
Na medailisty čekal zástup z řad rodiny a přátel také v pátek na letišti. „Je hezké vidět tady všechny rodiče, kamarády, protože nás všichni podporovali po celou dobu olympiády. Je hezké, že za námi přijeli i sem,“ těší Šimona Katolického, který byl se čtyřmi góly nejlepším střelcem českého týmu na olympijském turnaji.
Reprezentanti si ale zájem užívali i přímo v dějišti, kde hráli před skvělou diváckou kulisou. Sami pak stihli navštívit zápasy hokejistek, mimo stadion, hotel nebo olympijskou vesnici se ale moc nepodívali. „Ještě když jsme byli na kempu, tak jsme šli na malinkou procházku. Jinak jsme ale zbytek času opravdu věnovali jen hokeji a tréninkům, takže jsme se k ničemu jinému moc nedostali. Neměli jsme čas se jít podívat ani na jiné sporty,“ říká Novák.
Takový program se ale dal očekávat. Na krátkém olympijském turnaji, kde rozhoduje každý zápas, nebylo na zábavu moc místa. „Hodně důležitá byla regenerace, protože turnaj byl dost náročný. Hrát na tak vysoké úrovni, na tři lajny a v rychlém časovém sledu tak těžké zápasy s takovými týmy, jaké na olympiádě byly, je opravdu hodně náročné,“ přiznává Novák.
„Když jsme odlétali, tak by nikdo neřekl, že budeme hrát finále a přivezeme stříbro.“
Hráči se navíc museli popasovat ještě s dalšími aspekty než jen prestižním obsazením turnaje. Olympiáda daleko od domova, jiná kultura, dlouhá cesta. „Já jsem měl největší problém s časovým posunem, protože jsem byl po příletu hrozně unavený. Další den byl hned led, měli jsme tréninky. Vypořádal jsem se s tím až postupně,“ prozradil Katolický svůj největší problém.
Filip Novák a Jakub Daněk | Foto: OIS / Joel Marklund
Čeští mladíci si nakonec poradili se vším a prokousali se až do finále. „Šli jsme si pro zlato, ale druhé místo je krásné,“ usmívá se Novák. „Já bych zase řekl, že když jsme odlétali, tak by nikdo neřekl, že budeme hrát finále a přivezeme stříbro. Teď zpětně jasně, mohlo to být zlato, ale jsem rád i za stříbro. Snažil jsem se, abych podpořil dobrý týmový výkon a abych třeba předvedl i něco po individuální stránce. Povedlo se obojí, takže za mě to dopadlo nejlépe, jak mohlo,“ doplňuje Katolický.
Po individuální stránce si vedl výborně také Filip Novák, který Koreu opouštěl s bilancí 3+2 na turnaji. „Bez ostatních kluků bychom ale takhle dobré statistiky neměli. Byli jsme skvělá parta, což taky hrálo velkou roli. Myslím si, že ostatní týmy takový kolektiv nemají a taky to nedotáhly tak daleko. Semkli jsme se a ještě budeme pokračovat dál,“ hlásí Novák, kterého nejvíc potrápil duel s USA ve skupině. „Na druhou stranu bylo hrozně krásné vidět, že můžeme obrátit i takový zápas,“ culí se.
„Potom ve finále nám už docházely síly, ale podle mě jsme byli lepší než USA, akorát jsme neproměňovali šance, což rozhodlo celý zápas,“ dodává k finálovému střetnutí.
„Pro mě byl nejtěžší asi zápas s Finy, protože jsou nepříjemný soupeř, hodně bruslí, špatně se mi proti nim hrálo. Do finále jsme šli všichni na sto procent, myslím si, že jsme ani nevnímali únavu z předchozích zápasů. Američani mi přišli o dost horší než v tom prvním zápase ve skupině, ale nevyšlo to. Ze začátku jsme byli samozřejmě smutní, ale po hodince jsme si uvědomili, že jsme stříbrní na olympiádě. Pak už přišly ty oslavy,“ směje se Katolický.
„V kabině jsme si něco řekli a uvědomili si, že je to obrovský úspěch nejen pro nás osobně, ale také pro Česko a český hokej.“
„Hned po zápase jsme na ledě byli samozřejmě všichni smutní, protože přece jen jsme to zlato chtěli vyhrát. V kabině jsme si ale něco řekli a uvědomili si, že je to obrovský úspěch nejen pro nás osobně, ale také pro Česko a český hokej. Začalo nám to docházet, byli jsme rádi i za stříbro a oslavovali jsme hned v kabině,“ líčí Novák.
Šimon Katolický | Foto: OIS / Joel Marklund
Na další oslavy ale zatím nedojde. Není totiž kdy. Šestnáctka by je ale ráda spojila třeba s oslavami triumfu na dalším turnaji, který ji čeká už příští týden. A sraz má už v neděli. „Řekl bych, že nabitý program se projeví hned v prvním zápase na turnaji ve Finsku. Je nás tam v nominaci deset kluků, co jsme teď přiletěli, takže budeme trošku unavení. Myslím si ale, že se s tím trošku počítá,“ míní Katolický.
„V sobotu máme na programu ještě nějaké rozhovory a v neděli ráno máme kolem poledne sraz ve Slaném. Toho času není moc, o regeneraci se taky příliš mluvit nedá, hned v pondělí letíme do Finska. Jdeme tam podat co nejlepší výkon, i když to teď bude o dost náročnější, protože tam poletíme s únavou. Chceme se ale poprat o první místo,“ uzavírá odhodlaně Novák.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz