Foto: Jan Velčovský, hokej.hcf-m.cz
28. února 2021, 19:34
Kateřina KundertováŠtěpán Macháček z tréninku dlouho vyhlížel rozjezd OHL, až se nakonec po více než deseti měsících dočkal ostrého zápasu. Osmnáctiletý útočník na sebe v dresu Frýdku-Místku rychle upozornil – přestože přišel o několik zubů, nebojí se sundat košík ani rukavice a ukázat svůj (tvrdý) hokej.
Trénoval jste v Porubě a najednou se objevil ve Frýdku-Místku. Proč?
Nejdřív jsem trénoval v Novém Jičíně v mateřském klubu, kde se ale kvůli koronaviru rozpustil led a netrénovalo se, protože druhá liga není profesionální soutěž. Agent mi pak domluvil tréninky v Porubě, kde jsem celou dobu mohl trénovat, ale po změně trenéra ve Frýdku jsem dostal nabídku od nich.
útočník, 21 let
Bez ostrého zápasu jste byl deset měsíců a devatenáct dní. Bylo to nejdelší čekání?
To určitě bylo… (přemýšlí) Bylo to hodně nepříjemné. Potom už vás i tréninky začínají, řekněme, štvát. Postupně to hráče přestává i trochu bavit. Mě drželo na pozitivní vlně, že jsem pořád čekal na zahájení sezony v Kanadě, kde mi pokračuje kontrakt, takže jsem pořád trénoval s tím, že kdykoliv může přijít e-mail, abych přiletěl do Kanady.
Víte, v jaké fázi je možné rozjetí OHL?
Nějaké zprávy mám. Už teď se rozjela Western Hockey League a zprávy z Ontaria, kde hraju já, jsou takové, že se pracuje na podmínkách, při kterých by bylo nejlepší soutěž hrát, aby se pořád nepozastavovala a podobně.
Jaké jsou možné okolnosti vašeho odletu?
Když jsem se naposledy bavil s manažerem, jasně jsem mu řekl, že jakmile se rozjede liga, letím a jdu hrát tam. Říkali, že by to mělo začít nejdříve v dubnu, takže jsem ve Frýdku podepsal jenom do konce základní části, a tím pádem mě nic neomezuje. Pro mě je priorita hrát za mořem.
„Děláme si z toho se spoluhráči legraci, že jsem takový Leprikón, skřítek štěstí.“
Vraťme se do Chance ligy: Jak jste spokojený se svým dosavadním působením?
Hodnotit sám sebe, to nikdy nedělám a nemám to rád. Můžu říct, že se cítím komfortně a je dobré tu hrát, protože první liga je kvalitou podobná juniorce v Kanadě. Myslím, že jako tým se hodně zvedáme a můžeme pořád bojovat o postup do play off.
Budete ale potřebovat i souhru výsledků…
Určitě se to musí hodně dobře semlít, abychom se do play off mohli dostat. Musíme doufat, že ostatní zápasy dopadnou tak, jak mají pro nás dopadnout. My musíme všechno vyhrát, daří se nám, takže doufáme, že to zvládneme. Momentálně je naším cílem dostat se do play off a pokud se to povede, cíle budou pořád jenom vyšší a vyšší.
Foto: Jan Velčovský, hokej.hcf-m.cz
S vámi se týmu výsledkově daří, vyhráli jste šest z devíti posledních utkání. Uvědomil jste si to?
Děláme si z toho se spoluhráči legraci, že jsem takový Leprikón, skřítek štěstí.
V duelu proti Sokolovu jste šel za vražení na hrazení do sprch. Jak jste viděl celou situaci ze svého pohledu?
Měl puk a já jsem ho jel napadat, ale očividně jsem to trochu přehnal, protože byl hlavou k mantinelu. Nezapírám, že to byl faul, ale taky nezapírám, že se mohl na souboj lépe připravit. Jel jsem ho napadat stejně, jako jezdím napadat pokaždé, ale byl zády a předkloněný, což jsou okolnosti, které už nezměníme. Bohužel, takové věci se stávají.
Na začátku února jste na sebe upozornil, když jste shodil rukavice i helmu s košíkem. Proč k bitce nakonec nedošlo?
Bylo to za stavu 0:4 po první třetině a bylo očividné, že tým potřeboval impuls, tak jsem do toho cíleně šel, ale bohužel Jakub Suchánek od toho utekl. Trochu mě mrzelo, že do toho nešel, ale nemůžu mu to vyčítat. Kdo by se za takového stavu pral.
Máte rád tuhle roli zlého muže?
Můj styl hokeje je zaměřený na tohle provokování a hru do těla, k čemuž bitky patří. Jo, tohle je můj hokej.
Proč vlastně hrajete s košíkem?
Nejsem mladý, košík mám ze zdravotních důvodů, protože těsně po Vánocích, když jsem šel na přípravu do Frýdku, schytal jsem na tréninku pukem přímo do obličeje. Skončilo to nalomenou čelistí a párem vyražených zubů. Bylo to určitě to nejnepříjemnější zranění, které jsem kdy měl.
Když jste zmínil tvrdou hru a působíte v OHL, kde se řešil zákaz hry do těla: Jak jste tohle vnímal?
Bylo mi jasné, že něco takového v Kanadě vůbec nemůže projít, aby zakázali hru do těla. Já si nedokážu představit, jak by se hokej hrál, kdyby hra do těla byla zakázaná. Pokud by to prošlo, já bych určitě soutěž změnil, protože se přesně na takovou hru zaměřuju a hokej by bez toho pro mě nefungoval.
Foto: Jan Velčovský, hokej.hcf-m.cz
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz