Na Kometu nikdy nezapomenu, hlásí Kováčik. Bude z něj trenér

Foto: Michal Eger, hc-kometa.cz

Po Martinu Eratovi se rozhodl ukončit kariéru další hráč, který dopomohl Kometě k zisku titulu. Ve 40 letech se loučí slovenský obránce Jozef Kováčik, brněnský šampión z roku 2017.

Jozef Kováčik

obránce, 44 let

2. liga – Východ 2021-2022

Z 7

G 2

A 4

B 6

„Přiznám se, že jsem během své kariéry často uvažoval, kdy skončím, protože se mně někdy nedařilo herně, nebo jsem bojoval s různými zraněními. Víceméně jsem se těšil na konec. Už jsem mohl pověsit brusle na hřebík vloni, tehdy jsem dostal od Libora Zábranského nabídku dělat skauta a trénovat mládež. Hodně mě to od něj překvapilo a lákalo, ale nakonec jsem se rozhodl, že budu ještě hrát,“ líčí v rozhovoru pro web Komety.

„Člověk dělá hokej celý život a není jednoduché se rozhodnout skončit. Chtěl jsem pomoct mateřským Topolčanům vyhrát ligu a postoupit do extraligy. Mužstvo jsme měli letos velmi dobré, dařilo se nám, ale zastavil nás koronavirus,“ mrzí Kováčika. Nyní už ví, že sladkou tečku za kariérou v podobě postupu mezi elitu neudělá, podobně jako u Martina Erata už mu další starty na profesionálním hokejovém poli nedovolí zdraví.

„Už v Kometě jsem měl velké zdravotní problémy. Neustále jsem musel brát prášky na bolest zad, na druhou stranu musím pochválit kondičního trenéra Miloše Pecu, který mi moc pomohl a stav se pak výrazně zlepšil. Po zádech mně ale začala odcházet kolena a už jsem si říkal, že během své kariéry bylo těch léků a injekcí dost. Hokej miluju, ale zdraví mám jedno,“ hlásí Jozef Kováčik, který nakoukl do třiadvaceti seniorských sezon.

Poslední dva ročníky strávil ve druhé nejvyšší slovenské soutěži v dresu Topolčan, předtím u sousedů hrál za Martin, Nitru, Slovan Bratislava či Zvolen. „Rád budu vzpomínat na všechny týmy, ve kterých jsem působil. Asi se budu opakovat, ale nejkrásnější roky svého života jsem prožil v Brně. Na Kometu nikdy nezapomenu. Mám tady kupu přátel a vždy se rád do města vracím,“ pokyvuje muž, jenž přišel na jih Moravy v roce 2011.

Už tehdy měl na kontě bronz s Nitrou a kompletní sbírku medailí se Slovanem, stejný kousek se mu pak povedl i během šestiletého působení pod Špilberkem. „Česká extraliga je hodně těžká soutěž a nebývá v ní pravidlem, že byste sbírali medaile jak na běžícím pásu. Podívejte se na Spartu. Co by za to dala, kdyby měla podobné úspěchy jako Kometa, která v poslední dekádě získala hned pět medailí a z toho dvakrát slavila titul.“

Foto: hc-kometa.cz

Hned po jeho příchodu se Brňanům podařilo dostat z předkola až do finále. „Než jsem došel, hrálo se play out a na klub nebyly dobré ohlasy, a pak přišlo tohle. Nebýt množství zraněných, troufám si tvrdit, že bychom se na ten vrchol dostali už tehdy,“ vzpomíná Kováčik na finále s Pardubicemi. „I když jsme skončili druzí, byla to pro mě jedna z nejkrásnějších sezon. Co předváděli lidi, jaká panovala soudržnost, to bylo neskutečné.“

Dva roky nato bral další stříbro, dlouhé čekání na titul Kometa nezlomila ani proti Zlínu. „Věřil jsem, že to napodruhé uděláme. Ale na druhou silnými se stanete jen tehdy, čím víc budete mít pod nohama klacků a překážek. A vy se je musíte naučit překonat. Pak se stanete silnými a v životě vás to posune. Já se to toho držel, člověk by neměl nic vzdávat. Každý by si měl jít za svým snem, potom se vám to vrátí,“ má jasno 40letý bojovník.

Foto: hc-kometa.cz

Další sezonu bral ještě bronz, ale v ročníku 2016/17 už se dočkal. „Řekl jsem si, že neodejdu z Komety, dokud s ní nevyhraju titul. A nakonec se to povedlo. Těžko se to u nás ve městě nebo celkově na Slovensku vysvětluje. Hokej v Brně je náboženství, to prostě musíte zažít,“ říká Kováčik, jenž za Kometu odehrál celkem 322 utkání s bilancí 35 branek a 92 nahrávek. „Byla to krásná jízda, na kterou nikdy nezapomenu,“ ohlíží se.

Brno se pro něj stalo druhým domovem. „S manželkou dokonce zvažujeme, že prodáme dům v Topolčanech a vrátíme se natrvalo do Brna. S Liborem Zábranským jsem stále v kontaktu, dokončil jsem si trenérskou licenci kategorie B, takže i tohle by mohla být cesta, abych se do Komety jednou vrátil,“ prozrazuje Kováčik, který na začátku týdne dostal nabídku od klubu HK Levice působit v tamním prvoligovém týmu jako hlavní trenér.

Foto: hc-kometa.cz

„Rýsuje se tam kvalitní tým, je to pro mě obrovská výzva a chci do toho jít. Těším se na to. Věřím, že mám nějaké zkušenosti, které jsem během hráčské kariéry získal,“ dodává Kováčik. Ten má i vzkaz pro komeťáky. „Rád bych poděkoval všem lidem z klubu. Moc si vážím také obrovské podpory fanoušků a jak se říká, nikdy neříkej nikdy. Třeba se v Brně zase někdy potkáme.“ A mimo Brno? Třeba už na rozlučce, kterou chystá.

„Chtěl bych ji udělat v rodných Topolčanech. Uvidíme, jaká bude situace s koronavirem, protože jsem zvyklý hrát před vyprodaným stadionem. Dokážu si představit, že by přijeli i fanoušci Komety, Slovanu, ale i Nitry, a samozřejmě Topolčan. Umím si představit, že by každý z těchto táborů měl svůj sektor, ale uvidíme, jestli je to reálné vzhledem ke vzpomínané situaci,“ nastiňuje plány velký oblíbenec brněnských příznivců.

Share on Facebook Share on Twitter

• Extraliga
• Zahraničí
• HC Kometa Brno