Kulich: Nechci dát Buffalu šanci, aby mě poslali zpátky na farmu
Jiří Kulich
|
Foto: iihf.com
V dubnu mu bylo teprve dvacet, přesto už stihl odehrát dvě sezony zámořské AHL, v nichž nasbíral 46, respektive 45 kanadských bodů. Jiří Kulich na Zlaté hokejce získal cenu pro nejlepšího juniora a do dospělé kariéry vstupuje s jasným cílem.
Čtvrté, druhé a třetí místo. Na MS dvacetiletých byl Kulich s českou reprezentací velmi úspěšný, svůj výběr táhl za úspěchem z pozice lídra.
Postupně si takovou pozici získával i na farmě v Rochesteru. Teď přišel čas, aby se posunul zase o krok dál.
Jak hodnotíte svoji sezonu?
Začátek byl krásný. Docela mi to tam padalo, přišel debut v NHL, bronz na dvacítkách. Ale pak mi začala taková dvouměsíční krize, kdy jsem se nemohl trefit. Takže to bylo náročné na hlavu. Učil jsem se dělat i jiné věci, než jen dávat góly. Posunulo mě to zase o krok dál. Teď jsem komplexnější hráč.
„Měl jsem krizi, bylo to náročné na hlavu. Ale posunulo mě to.“
Nemrzelo vás, že jste dostal pouze jeden zápas v NHL?
Jsem vůbec rád, že to přišlo. Sen se mi splnil. Teď musím makat, abych na to navázal a přinejlepším zůstal v NHL už napořád. Chci zaujmout už na kempu a držet se v prvním týmu co nejdéle.
Jak s vámi Sabres komunikují?
Po sezoně jsme měli výstupní pohovory, jinak jsme se ještě tolik nebavili. Ale je to jenom na mně, jak naložím s šancí, kterou dostanu. Jakou budu mít přípravu… Věřím v to, že jim nedám šanci, aby mě poslali zase zpátky.
Znamená to práci na všestrannosti?
Určitě. Každý hráč musí umět hrát všechno. Ale nemyslím si, že jsem typ, který jde bourat protihráče. Mojí prací je dávat góly, dostávat spoluhráče do šancí. Buffalo má hrozně moc talentů. V prvních dvou lajnách je těžké se prosadit, ale udělám všechno pro to, abych se tam dostal.
„Nejsem typ, který jde bourat soupeře.“
Galavečer Zlaté hokejky se vám líbil?
Takové ocenění potěší hodně, pro mě bylo velkou ctí sedět v první řadě mezi takovými hráči. Moc si toho vážím. Možná už mi taky došlo, že je konec s juniorskou kariérou.
Sledoval jste české výkony na domácím šampionátu?
Na pár prvních zápasů jsem ještě byl v zámoří, takže jsem se díval jen po očku. Když jsem se vrátil, koukal jsem na všechny. Bylo to neskutečné. Sice jsem neměl štěstí, abych se na turnaj dostal jako divák, ale měl jsem normálně husinu, když jsem viděl, co tam vyváděli fanoušci. Neskutečné pocity.
Atmosféru O2 arény si můžete vyzkoušet v říjnu v dvojutkání Buffala proti New Jersey.
Samozřejmě to mám v hlavě! Je to takový můj cíl. Začínáme NHL dvěma zápasy v Praze, co víc si přát, než hrát před rodinou a před kamarády.
Co tedy vaše léto a plán přípravy?
Jsem v Českých Budějovicích u mých kondičních trenérů, kde se budu připravovat tak měsíc. Pak začnou v Praze ledy s Radkem Dudou.
„Dvojzápas NHL v Praze mám v hlavě jako svůj cíl!“
Je Radek Duda podobný trenér, jako býval hráč?
Úplně jiný. Snaží se nám předávat zkušenosti, které třeba udělal špatně a nechce, abychom je opakovali. Se vším nám radí, úplně se do toho zbláznil. Dávám mu všechno, protože pracujeme na detailech a vždycky mě to posune dál. Jako třeba minulou sezonu, kdy jsem cítil, že mě to zase posunulo úplně někam jinam. Maximálně mu věřím.
Individuální tréninky bývají dost náročné. Je prostor i na odlehčení?
Jasně, je to hlavně o dřině, ale musíte se tím bavit. Radek je na to super.
Share on Facebook
