Patriks Ozols | Foto: Lukáš Bajgar, hcporuba.cz
Většina hráčů v Chance lize si během reprezentační přestávky odfrkla, neplatí to však o jihlavském obránci Patriksi Ozolsovi. Aktuálně je totiž s lotyšskou reprezentací v Bratislavě na Kaufland Cupu.
obránce, 23 let
V lotyšském týmu je několik hráčů, kteří na jaře získali historickou medaili. Jaká panuje po bronzovém úspěchu nálada v kabině?
Myslím, že naše sebevědomí hodně vzrostlo. Víme, že teď můžeme hrát proti komukoliv a vyhrát. Třeba teď jsme přijeli na Slovensko celý turnaj vyhrát – to byl náš jediný cíl, který tady máme.
V prvním zápase jste porazili 5:0 Norsko.
Měli jsme pomalý start. Bylo tam hodně šancí na obou stranách, naštěstí jsme dali gól jako první, takže se utkání pak trochu otevřelo a my byli následně schopní využít naše šance.
V pátek večer hrajete o první místo s domácím Slovenskem. To bude asi mnohem těžší utkání, že?
Přesně tak. Zápas s Nory byl spíš takovou menší zkouškou před dnešním velkým testem se Slovenskem. Každopádně, měla by to být zábava a moc se na tenhle zápas těším. Přesně pro taková utkání hrajeme hokej.
„Myslím, že naše sebevědomí po bronzu hodně vzrostlo. Víme, že teď můžeme hrát proti komukoliv a vyhrát."
Vy patříte k nejmladších hráčům v týmu. Sledoval jste některé veterány, dnes vaše spoluhráče, v dětství?
Jasně, třeba Kaspars Daugavinš je jedním z těch, ke komu jsem odmala vzhlížel. Hrál v NHL, pamatuju si třeba jeho neuvěřitelné góly z nájezdů...
Vzhledem k tomu, že teď působíte v Česku, jak moc velkou událostí by pro vás bylo zahrát si tam mistrovství světa?
To by bylo skvělé. A je to taky můj hlavní cíl. Proto každý den tvrdě pracuju a snažím se zlepšit. Snad se do týmu dostanu a budu moct reprezentovat svou zemi. Zvlášť po minulém šampionátu, kdy jsem viděl, co se dělo v Rize a jak šílení tam byli fanoušci... Zájem o hokej je v Lotyšsku velký a po bronzových medailích o to větší.
Patriks Ozolš | Foto: Natálie Egartová, hcdukla.cz
V Česku hrají i další Lotyši. Měl jste příležitost se s nimi potkat?
Jojo, třeba v Porubě hraje Frenks Razgals. Před sezonou jsem se za ním jel podívat, potkáme se i teď na Silvestra. Za Vsetín pak hraje Daniels Berzinš a na Slavii je Edgars Kulda, takže vždycky po zápasech pokecáme. Je moc hezké vidět kamarády a promluvit si lotyšsky.
A co čeština?
Snažím se učit, ale je to... Docela těžké. Rozumím zhruba třiceti procentům věcí, o kterých se mluví: hlavně věcem přímo na ledě, třeba když trenéři něco vysvětlují a používají u toho hokejové výrazy. Jak říkám, snažím se učit, pokusím se tomu věnovat ještě víc a doufám, že na konci sezony budu schopný mluvit o trošku lépe.
„Čeština? Snažím se učit, ale je to... Docela těžké."
Jak se zatím daří sezona v Jihlavě?
Je to dobrá sezona, hrajeme dobře. Máme dobré mužstvo a každým měsícem se zlepšujeme. Nemůžu se dočkat, až začne play off a ukážeme, co dovedeme.
Objevil jste se také v extraligové Olomouci.
Volali mi, že jim chybí obránce a že by chtěli, abych si za ně zahrál. Bylo to narychlo: přijel jsem tam, odehrál jsem zápas a zase jel zpátky.
„Máme dobrý tým a každým měsícem se zlepšujeme. Nemůžu se dočkat, až začne play off a ukážeme, co dovedeme."
Není asi úplně jednoduché, když hrajete zápasy brzy po sobě, ne?
Samozřejmě to není jednoduché, ale byla to skvělá příležitost – a takovou vždycky vezmete. Navíc, není to tak hrozné. Domů jsem se dostal o půlnoci a pak jsem vstal v 7:20, takže to bylo úplně v pohodě.
Víte, kam zamíříte po reprezentační pauze?
Jojo, vracím se zpátky do Jihlavy. V sobotu budu zpátky, v neděli máme trénink a v pondělí zápas.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz