Foto: Alena Zapletalová, hc-olomouc.cz
20. ledna 2021, 11:02
Josef PrášekPo více jak čtyřech letech extraliga. Pavel Jekel před sezonou zapracoval na mentalitě i jídelníčku a v Třebíči předvádí spolehlivé výkony. I proto mu Kometa Brno dala šanci proti Olomouci a Karel Vejmelka si mohl odpočinout od náročného programu.
brankář, 29 let
„Chtěli jsme ho vidět v nějakém ostřejším zápase,“ řekl asistent trenéra Jan Zachrla. Jedním z důvodů je i zranění Lukáše Klimeše. „Karel Vejmelka to měl tím pádem vše na bedrech,“ vysvětloval.
Proti Olomouci si Jekel nevedl špatně. Připsal si 40 úspěšných zákroků. Ale z výhry se nakonec radovali Hanáci 2:1 v prodloužení.
„Výkon Pavla Jekela je asi jediný pozitivní bod na tom zápase. Splnil naše požadavky a jde vidět, že v extralize nějakým způsobem může fungovat. A může se účastnit o místo v naší sestavě,“ pravil Zachrla.
Kdy jste vlastně věděl, že nastoupíte?
V neděli mi pan Rybár (trenér brankářů Komety – pozn. red.) po zápase říkal, že se mám připravit…
S čím jste do utkání šel?
(usmívá se) Že můžu jen překvapit… Je to posun o ligu výš. Pan Odehnal (trenér brankářů Třebíče – pozn. red.) mi řekl, že puk je všude stejný. Snažil jsem se vše podržet nebo chytit, aby kluci neměli práci před brankou.
Nakonec jste si dost zachytal. Šlo na vás celkem 42 střel...
V takové zimě je určitě lepší, když jde na vás hodně střel. Jinak bych tam mrzl. Pro mě to byl super zápas, ovšem je škoda těch dvou branek.
Přitom Brno nezačalo špatně. Vedli jste po brance Valského.
Je to škoda, doufal jsem, že dáme ještě branku v hrací době. Bohužel se to nepoštěstilo, ale tak máme aspoň bodík…
„Nějak mi to nešikovně propadlo…"
První branku Olomouce musel kontrolovat videorozhodčí. Jak jste situaci viděl?
Puk mi šel mezi ruku a tělo. Nějak mi to nešikovně propadlo… Já ani nevím, jak kotouč nakonec doskákal do branky. Byl jsem k tomu zády a viděl jsem jen, jak tam naši obránci skáčou a snaží se to vytáhnout. Doufal jsem, aby to branka nebyla. Ovšem bohužel…
Kometa omladila obranu. Byl to rozdíl například v šéfování?
Ne, já se jim snažím pomoct tím, že na ně křičím pokyny jako: záda, čas… Snažím se jim puk zastavovat za brankou a tak dále. Nevidím v tom velký rozdíl.
Po více než čtyřech letech jste si tedy zachytal v extralize. Jak náročné to bylo pro hlavu?
Hlavu mám letos podle mě hodně dobře připravenou. I díky tomu, že jsem spolupracoval s organizací Tomáš Mojžíše, která mi pomáhala nejen po mentální stránce. V Třebíči se cítím suprově a v tomhle zápase to bylo to samé. Nervózní jsem samozřejmě byl, ale po první střele to ze mě spadlo.
Měl jste dříve problémy třeba s nervozitou nebo tak něco?
Ano, měl. Hlavně jsem se trápil nad věcmi, které jsem ani nemohl ovlivnit…
Co tím myslíte?
Někdy mě třeba rozhodilo jen to, že je venku špatné počasí. Měl jsem pak menší chuť do zápasu… Občas za to mohly i jiné věci, například jen chování někoho jiného.
„Někdy mě třeba rozhodilo jen to, že je venku špatné počasí…"
Po psychické stránce se nyní cítíte nejlépe?
Dá se říct, že ano. I když je letošní sezona skrz pandemii zvláštní, tak mentálně jsem připravený jako nikdy! A to také díky důvěře, kterou mám.
Berete tedy svůj start i jako odměnu za povedené výkony v Třebíči?
Ano, ale určitě na tom mají velký podíl i kluci z Třebíče! Pomáhají mi k mým výkonům.
Foto: Alena Zapletalová, hc-olomouc.cz
Jaké jsou vaše cíle? Pokukujete po extralize?
Chci se posouvat výš. Ale co bude dál, to uvidíme. Já budu makat a snažit se předvádět výkony, které se ode mě očekávají.
Jak s vámi bude dál? Třebíč čekají zápasy v první lize…
Vracím se do Třebíče a s týmem pojedu na zápas do Kadaně. Uvidíme, jak se to potom bude vyvíjet dál. Záleží to na trenérech obou týmů, jak se mezi sebou domluví.
„Vracím se do Třebíče a s týmem pojedu na zápas do Kadaně."
A jak zatím hodnotíte sezonu Třebíče? Držíte se v horní polovině tabulky.
Zatím to je slušné, ale vždycky to může být lepší. Naše síla je Láďa Bittner! (směje se) Daří se mu, dává góly. Ale nyní vážně. Je to tím, že jsme dobrá parta v kabině a všichni chceme vyhrávat.
V Třebíčí vás má pod palcem i zmiňovaný Jaroslav Odehnal. Jak vám s ním vyhovuje spolupráce?
Známe se odmalička, takže on ví, co na mě platí. Dříve byl v Třebíči vytížený trenér brankářů Milan Máj, měl na povel hlavně mládež a neměl tím pádem tolik času na A-tým. Ona to ani nebyla jeho hlavní náplň práce. Dělal, co mohl, ale nebylo to snadné. Letos máme vyloženě pana Odehnala, který je s námi často a děláme i různé cvičení. Také díky tomu se cítím lépe.
Foto: Markéta Křížová, hstrebic.cz
Snažil se něco změnit na vašem stylu?
Ne, v tomhle ohledu nechtěl měnit nic.
Kromě mentální stránky jste pracoval ještě na něčem?
Ještě na jídelníčku. A nyní se fakt cítím dobře. Hodně mi to pomohlo a v něčem mi to otevřelo oči… Zjistil jsem, že není úplně v pořádku cokoliv jíst. A že je rozdíl, když máte potraviny z obchodu, nebo od nějakého farmáře.
Takže nakupujete od nich? A pomohlo to?
Musím říct, že většinou sháním potraviny opravdu přes ně. A v létě jsem zhubl asi sedm kilo, což je velký rozdíl. Ale nebudu lhát… (usmívá se) Něco jsem už zase nabral zpátky.
Foto: Markéta Křížová, hstrebic.cz
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz