Hodonínský střelec Zdeněk Jurásek: Snad napotřetí Porubu vyřadíme

Foto: Lukáš Bajgar, hcporuba.cz

Zdeněk Jurásek patří bezesporu k největším postavám druholigové skupiny Východ. Pravidelně okupuje nejvyšší příčky kanadského bodování a nejinak tomu bylo i v letošní základní části. Rovněž pravidelně napíná hodonínské fanoušky s rozhodnutím pokračovat v kariéře. „Raději už nebudu říkat vůbec nic,“ usmívá se čtyřicetiletý hokejista, který se už potřetí za sebou připravuje na čtvrtfinálovou sérii s Porubou. Ta v obou předchozích soubojích vystavila Hodonínu stopku.

Základní část je za vámi. Máte toho po 44 kolech už plné zuby, nebo se těšíte na play off?
Na konci už jsme toho měli docela dost. Byla tam nějaká zranění a dohrávali jsme snad na 15 lidí. Teď si odpočineme a jdeme na to. Těšíme se.

Ve čtvrtfinále na vás vyšla zase Poruba. Jak si na ni věříte?
V základní části jsme ji třikrát porazili. Ale jak se říká, play off je úplně jiná soutěž. Musíme se pořádně připravit. Začínáme venku a mohla by to být naše výhoda. Nebudeme hrát pod takovým tlakem, jako doma. Snad se nám konečně podaří napotřetí postoupit.

Mezi hráči Hodonína a Poruby už musí být spousta příběhů, když proti sobě nastupujete skoro desetkrát za sezonu.
Známe se opravdu dobře, i trenéři mají protivníka přečteného. Jeho systémy, taktiku. Ale na druhé straně je to podobné. Bude to taktický boj, budou rozhodovat i brankáři.

Poruba hraje docela útočný hokej, i to může být vaše výhoda, souhlasíte?
V základní části se až tak nebrání. Play off je něco úplně jiného. Na obou stranách se bude hrát zezadu.

Po 44 kolech vám patří pátá příčka. Je to víc, než jste čekali, nebo vám do spokojenosti ještě něco chybí?
Vloni jsme skončili sedmí, letos tedy pátí. Ale konec základní části jsme nezvládli. Motali jsme se i na třetím místě. Chtěli jsme začínat play off doma, ale celkově to hodnotím jako posun dopředu.

V základní části jste dokázali třikrát porazit Vsetín, vyhrát ve Frýdku-Místku, ale zároveň jste čtyřikrát podlehli Novému Jičínu. Čím si to vysvětlujete?
Opravdu nevím. Ano, s týmy první čtyřky jsme uhráli docela dost bodů. Porubu, Vsetín i Techniku jsme porazili třikrát a vyhráli i ve Frýdku. Prohrávali jsme spíš s těmi relativně slabšími. Že by to byla nižší koncentrace na zápas? Možná.

Ve Frýdku jste prý podali výborný, sebevědomý výkon.
Ano, chtěli jsme tam vyhrát. V tom zápase nám vyšlo úplně všechno a zachytal nám brankář. Vedli jsme, a i když soupeř vyrovnal, okamžitě jsme šli znovu do vedení a pak už jsme to ubránili. Někdy se něco takového zkrátka povede, i když má soupeř převahu a přestřílí vás.

Už před pěti nebo šesti lety jste říkal, že uplynulá sezona je vaše poslední. No a zatím nikdy nebyla. Co ta letošní?
Hokej mě pořád baví. Abych mohl pokračovat, musím být zdravý a musí být dobrá parta v kabině. To zatím všechno platí. Já už raději nebudu říkat, jestli příští rok ano, nebo ne. Zase je to tak napůl. A ani nevím, jestli klub bude o moje služby stát.

Říká se, že pokud skončíte vy a Petr Peš, tak to hodonínský hokej možná ani nepřežije.
Petr určitě končit nebude, je podstatně mladší, než já. Mladí mají ambice hrát WSM Ligu a do té druhé se jim moc nechce. Hráčů je dost, ale musí být ochotní oblékat hodonínský dres, i když je to „jenom“ druhá liga. Přitom jak Frýdek, tak i Vsetín nebo Technika hrají parádní hokej.

Share on Facebook Share on Twitter

• 2. liga
• SHK Hodonín