Cítil jsem to, líčí zlatý střelec Malý. Kosíkovi se vrátilo úžasné fair play

David Malý | Foto: Martin Voltr

Jaká může být větší euforie ze zisku zlatých medailí, než když přijde v prodloužení? Hokejisté Moravskoslezského kraje si rozhodující gól, který jim na Olympiádě dětí a mládeže zajistil vítězný hattrick, nechali až na chvíli, kdy na něj soupeř nemohl odpovědět!

Z prodloužení uběhlo jen 53 sekund, a rozhodčí poslali výběr Hlavního města Prahy do náročného oslabení tří proti čtyřem. Střídačka se na sudí po sporně vyhlížejícím zákroku hodně čertila: „Vážně chcete, aby tohle rozhodlo?“

Nakonec rozhodlo.

Pražanům nechybělo moc, aby situaci přestáli. Dobře si hlídali přihrávky do předbrankového prostoru, jenže si nepohlídali střelu z dálky. Co střelu, pořádnou ránu. Zdálo se, že Tomáše Hájka je téměř nemožné takhle překonat, ale David Malý to zřejmě s přispěním teče dokázal.

„Cítil jsem, že to tam padne. Před prodloužením jsme si řekli, jakou taktiku chceme hrát. Vybojoval jsem si faul, pak jsem zakončil a padlo to tam,“ zmiňuje Malý, že právě on se ocitl v předešlé situaci na ledě.

Jakmile se kotouč zastavil v síti, Malý se rozjel proti tribunám a prožíval chvíle neskutečné euforie. „Krásný pocit, ještě v prodloužení finále. A navíc když všichni řvou moje jméno...“ rozplývá se.

Kdybychom měli ze strany vítězů vybrat hlavní hrdiny finálové bitvy, vybrali bychom tři. Zaprvé právě Malého, zadruhé gólmana Tobiáše Ořechovského, který si na turnaji celkově držel vysoký standard i ve chvílích, kdy se týmu herně úplně nevedlo. A že jich nebylo málo.

A zatřetí by to byl Lukáš Kosík. Ne proto, že domácí celek poslal v polovině utkání do vedení, které klidně mohlo být klíčové.

Ale proto, že pět minut před koncem základní hrací doby za nerozhodného stavu 1:1 okamžitě a sám oznámil rozhodčím, že ho Filip Hošek nefauloval. Moravskoslezský tým tak nedostal přesilovku, v níž mohl rozhodnout.

Klobouk dolů, absolutorium. Tohle je vlastně víc než zlato.

Lukáš Kosík říká rozhodčímu, že nebyl faulován | Foto: Martin Voltr

„Už jsem to tady viděl od jednoho hráče, tak jsem si řekl, že musím hrát fair play. Že když to nebyl faul, tak proč bych to neudělal,“ vysvětluje.

Hokejový osud se mu za krásné gesto odvděčil zlatou radostí. A pozor – před důvěrně známými tribunami, protože Kosík právě z Frýdku-Místku pochází! „Jak jsem tady vyrůstal, tak je to výborné. Fandilo nám hodně lidí. Jsme strašně nadšení a myslím, že to budeme oslavovat ještě další tři dny,“ směje se.

Lukáš Kosík | Foto: Martin Voltr

Po soupeřově vyrovnání ze třetí třetiny prý nepochyboval, že jeho mužstvo finále zvládne. „Možná jsme trochu znervózněli, ale pořád jsme doufali, že to vyhrajeme. Věděli jsme to,“ povídá, nicméně z hlediska celého turnaje už takový pohled nemá.

„Mysleli jsme si, že se dostaneme daleko, ale přímo na finále jsme nemysleli. Postupně, jak jsme hráli, tak jsme začínali doufat,“ vrací se k poměrně trnité cestě turnajem, která aspoň pomohla utužovat týmovou partu. „Byli jsme kamarádi a teď jsme jak druhá rodina,“ dodává Lukáš Kosík.

Foto: Martin Voltr

+46

Share on Facebook Share on Twitter

• Mládež
• Olympiáda dětí a mládeže
• Výchova talentované mládeže