Chtěli jsme vyhrát víc než Vsetín, myslí si zkušený hodonínský střelec Zdeněk Jurásek

Foto: shkhodonin.cz

Na konci sezony 2009-10, kdy jeho tým podlehl ve finále play off východní skupiny 2. ligy Valašskému Meziříčí, uvažoval Zdeněk Jurásek o konci kariéry. Pak si to přece jen rozmyslel a udělal dobře. V následujících dvou sezonách se totiž stal nejproduktivnějším hráčem základní části, ať již skupiny Východ nebo Střed, a vloni mu patřil stupínek bronzový, přestože v několika utkáních chyběl.

Také ve středečním duelu ve Vsetíně si připsal dva body za gól a asistenci a přispěl tak k zasloužené výhře svého týmu. Hodonín díky tříbodovému zisku poskočil v tabulce na sedmou příčku.

Zdeňku, proč jste se nakonec rozhodl pokračovat v kariéře?
„V Hodoníně je dobrá parta, vyhovíme si. Trávíme spolu čas i mimo led, scházíme se i s manželkami nebo partnerkami. Poslední roky to funguje.“

Při vaší střelecké potenci bylo asi škoda končit, viďte?
„Asi jsem měl dobré spoluhráče, kteří mně věřili a nahrávali mi. Ale je pravda, že jsme dva roky hráli ve skupině Střed. Ta byla přece jen o něco slabší.“

Dobré spoluhráče máte. S Petrem Pešem můžete hrát úplně naslepo, že?
„Hrajeme spolu asi už pět let. Na ledě o sobě víme, dokážeme předvídat, co ten druhý udělá. A rozumíme si i mimo kluziště.“

Letos jste neměli příliš dobrý start do soutěže. Kde hledáte příčinu?
„První zápas s Opavou jsme vyhráli. Prostějov je favoritem soutěže. Byl lepší, porazil nás zaslouženě. Kdybychom dali gól, ten výsledek by nevypadal tak strašně. No a Břeclav asi chtěla vyhrát víc, než my. První třetinu byla lepší, dala branky a my už jsme se do zápasu nedostali.“

Zato dnes jste byli lepší po celé utkání zase vy. Domácí jste skoro vůbec k ničemu nepustili.
„Připadalo mi, že jsme hráli jako Břeclav u nás. Obětavě, všichni jsme se snažili plnit úkoly trenéra. Dali jsme první dva góly a domácí si s tím už nedokázali poradit.

Vyšla vám hra čtyři na čtyři, dali jste v ní dva góly. Trénujete ji nějak speciálně?
„Kdepak. S Petrem Pešem si to umíme nahrát, je tam víc místa. Ale ty dnešní dvě branky, to byla spíš náhoda.“

Slyšel jsem, že nescházelo mnoho a letos jste oblékal barvy právě Vsetína. Je to tak?
„Je pravda, že se dobře znám s trenérem Hlobilem. Volal mi, bavili jsme se o mém případném angažmá ve Vsetíně. Ale dohromady s prací bych to asi nestíhal. Do Vsetína to mám dvě hodiny. Musel bych v práci skončit a nevím, jestli by se mi to vyplatilo. A taky už mám nějaké roky…“

Číslo 75 na dresu máte podle roku narození?
„To ne. Začal jsem s ním ještě ve Skalici, bylo volné. Měl jsem tehdy 21 let a postoupili jsme do slovenské extraligy. V zahraničí jsem hrál s tou dvacet jedničkou. V Hodoníně se občas udělají nové dresy, tak jsem si nechal vyrobit zase 75.“

Share on Facebook Share on Twitter

• 2. liga
• SHK Hodonín