Boleslav? Velká příležitost, líčí Slánský. Číňané ho zklamali. A co média?

Martin Slánský | Foto: bkboleslav.cz

Je mu teprve devětadvacet, ale i tak má Martin Slánský bohatý trenérský životopis. Působil v Kanadě či v Německu. Kromě toho cepoval čínské Golden Dragons při jejich anabázi v české 2. lize. Teď je před ním nová výzva – od nadcházející sezony bude působit v realizačním týmu extraligové Mladé Boleslavi.

Poslední dva roky jste strávil v Kanadě a v Německu, táhlo vás to zase zpátky domů?
Musím říct, že jo. Hlavně i kvůli věku jsem si říkal, že by bylo fajn vrátit se do Česka. Když přišla nabídka Mladé Boleslavi, nebylo o čem váhat. Jsem za tuhle příležitost moc rád. Doufám, že naše první společná sezona bude úspěšná.

Čím vás nabídka Mladé Boleslavi oslovila?
Mladá Boleslav je velmi dobře fungující organizace. A po schůzce s panem Králem a panem Havířem opravdu nebylo o čem váhat. Řekl jsem si: Jo, tady chci být, tohle mi dává smysl.

„Moc si vážím nabídky Mladé Boleslavi."

Je v Mladé Boleslavi cítit touha napravit letošní velmi špatnou sezonu?
Velmi. Všichni jsou motivovaní. Prvořadým cílem je samozřejmě dostat se do play off, ale tak to mají všechny týmy. Musíme jít krok po kroku a uvidíme.

Vy nebudete z těch, kteří automaticky slibují hory a doly, co?
Vůbec. Extraliga je velmi vyrovnaná a nemyslím si, že bychom zrovna my jako klub měli mít velkohubá prohlášení, že si třeba jdeme pro titul. Ambice ale máme a jak říkám… Půjdeme krok po kroku. Chceme našim fanouškům dopřát delší a úspěšnější sezonu, než byla ta letošní.

Ostatně je to vidět i na tom, jak Boleslav posiluje. Máte v hledáčku ještě další akvizice?
Nemůžu vyloučit, že se ještě někdo další objeví, ale zatím nemám informace, že se k tomu v dohledné době schyluje. Myslím, že v tuto chvíli máme tým velmi dobře poskládaný a téměř kompletní.

Adam Jánošík

Adam Jánošík | Foto: Jan Pavlíček, bkboleslav.cz

Co bude vaše hlavní náplň v rámci realizačního štábu?
Budu kompletně zapojený do práce v týmu. Ať už jde o tréninkové vytížení, mediální povinnosti a tak dále.  

K tomu se budete hodit při komunikaci s cizinci, že? Když jsem před časem mluvil s Richardem Králem, říkal mi, že angličtinou nevládne.
Jo, tohle bude jeden z mých hlavních úkolů – zajistit, aby se všichni naši importi cítili komfortně. Aby věděli, co po nich jako trenéři chceme. Pokud si někdo z nich nebude v něčem jistý, budu v kabině jako taková spojka.

„Jedním z mých hlavních úkolů bude, aby se všichni naši importi cítili komfortně."

Na tlak jste připravený? Přece jen jste toho zatím nejvíc odtrénoval u mládeže, kde očekávání nejsou zdaleka taková.
To máte pravdu, ale po zkušenostech v Německu, kde jsem trénoval chlapy, si troufám říct, že tlak zvládnu. V Německu byl hokej taky hodně sledovaný a tlak na výsledky nás provázel každý den. Těším se na to.

Emotivní momenty prožíváte?
Emoce jsou potřeba, hlavně ty pozitivní. Ale zároveň se snažím během zápasu koncentrovat. Je důležité nenechat se vykolejit. Když k tomu dojde, může to mít negativní vliv na vaše svěřence.

„V zámoří jsem se naučil, že umět pracovat s videem je v dnešní době naprostá nutnost."

Je vám teprve 29 let, ale trenérských zkušeností už máte poměrně dost. Kde tahle vaše cesta začala?
V osmnácti jsem měl problémy s třísly. Kondiční trenér Petr Šťastný, který mě měl na starosti na Kladně v i mládežnické reprezentaci, mi doporučil, abych si zašel na vyšetření. Vyšlo z toho, že už nebudu moct hrát hokej. Mimochodem… S Petrem jsme se po letech potkali i na FTVS, kde pracuje jako pedagog a já tam byl jako student. (usmívá se) Přemýšlel jsem tedy, jakým způsobem bych u hokeje mohl zůstat, abych měl možnost dělat práci, která mě naplňuje. A vyšla mi z toho trenéřina. Je ale jasné, že do pozice trenéra se člověk nedostane jen tak. Proto jsem si vyhodnotil, že základem pro mě je naučit se cizí jazyk. A z tohoto důvodu padla volba na štace v zahraničí.

V čem kromě jazyka vás štace v Kanadě a v Německu nejvíc posunuly?
Je toho hodně. Vždycky jsem se snažil všechno kolem hokeje hltat a posouvat se. Každý trenér vám něco předá. Zmínil bych třeba práci s videem. V zámoří jsem se naučil, že umět pracovat s videem je v dnešní době nepostradatelná nutnost.

A co štace u čínského týmu Golden Dragons, který hrál před pár lety českou 2. ligu?
Ta pro mě byla zklamání. Původní myšlenka projektu byla taková, že tady bude hrát čínské reprezentační áčko, které sezonu pojme jako přípravu na olympiádu v Pekingu. Nakonec sem poslali „céčkový“ výběr. Z reprezentantů tady byla jen tehdejší brankářská trojka.

Foto: Facebook IHC Králové Písek

Odpovídaly tomu i výsledky, kdy Číňané dostávali nálož za náloží. Bylo těžké s hráči pracovat po psychické stránce, aby je vývoj sezony totálně nesemlel?
Ani ne. Jejich mentalita je jiná než naše. Odmalička jsou vedeni k tomu, že musí tvrdě pracovat. Nikdy se nestalo, že by byli demotivovaní, za celý rok se nestalo, že by někdo přišel pozdě. Všichni byli tam, kde měli být. Ať už jde o off ice tréninky nebo tréninky na ledě. Nakonec i díky téhle své povaze udělali během sezony velký pokrok.

Sledujete jejich hokejový vývoj i dnes?
Přiznám se, že ne. V tomhle směru sleduju kluky, se kterými jsem pracoval v Kanadě.

„Původní myšlenka projektu byla taková, že tady bude hrát čínské áčko, ale nakonec sem poslali „céčkový" výběr."

Měl jste jako začínající kouč svoje trenérské vzory?
Neřekl bych, že jsem k někomu vyloženě vzhlížel, mým cílem bylo učit se od všech. Hodně mě ovlivnil pan Jiří Kopecký na Kladně. Já tam tehdy přišel jako mladý kluk a on na mě: Mladej, zítra povedeš trénink. S tím sem tehdy vůbec nepočítal, ale bylo fajn, že mi dal šanci.

Na vašem místě bych byl vyklepaný, kdybych měl z ničeho nic vést kluky jen o málo mladší, než jsem sám.
Já byl taky. S některými z nich jsem v mládeži dokonce ještě hrál, takže jsem si říkal: Tyjo, role se teď změnily, jak mě budou brát? Ale bylo to v pohodě. Hlavně v Německu, když jsem trénoval starší chlapy, než jsem já, jsem poznal, že klíčové je být vždycky připravený. Pokud jste připravený, nic vás nepřekvapí.

„Líbí se mi vystupování Zdeňka Motáka."

A pokud ne, hráči to poznají, což postupně podkope trenérovu autoritu?
Přesně tak. Pokud v něčem máte rezervy, hráči vás prokouknou. Další důležitá věc je mluvit s nimi. Hráči musí vědět, že vy jako trenér jste v týmu od toho, abyste jim pomohl po individuální i týmové stránce. Ne od toho, abyste si na nich něco dokazoval.

Na základě našeho rozhovoru bych řekl, že hodně dbáte na své vystupování…
Jo, naučil jsem se to v Kanadě. Tam dbají nejen na trénování, ale právě i na to, jak trenér dokáže vystupovat. Ať už na střídačce při zápasech nebo skrz mediální povinnosti s novináři. Musíte se zkrátka umět prezentovat. Když sleduju hokej v televizi, taky koukám na to, jak jednotliví trenéři vystupují.

Tak schválně: jaký trenér v české extralize vystupuje podle vás nejlíp?
Na to není jednoznačná odpověď, ale hodně se mi líbí vystupování Zdeňka Motáka. (usmívá se)

Zdeněk Moták a Richard Král.

Zdeněk Moták a Richard Král. | Foto: Lukáš Filipec


RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz